Křížem krajem na kus řeči u restaurátora Tomáše Skalíka

27. listopad 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Restaurátor Tomáš Skalík při práci

Kdybyste od dětství vyrůstali v ateliéru restaurátora a sochaře, víte, co by bylo jedním z největších lákadel a pokušení? V dílně Tomáše Skalíka v Radkově na Opavsku je to ateliérový jeřáb. Najdete ho hned za stěnou obývacího pokoje.

Jeho zahrada je sbírkou staletí starých kamenů z okolních hřbitovů, ale najdete tu taky kusy, které přicestovaly až z daleké ciziny a na opracování teprve čekají. Sochař a restaurátor Tomáš Skalík z Radkova na Opavsku si ateliér zřídil v rodinném domě. Jeho řemeslo je pestrou skládačkou dovedností, znalostí a uměleckého citu.

„Tady zkraje vlastně vidíte nový materiál, nové kameny pro oltář v Lichnově u Nového Jičína. Už jsme tam dělali ambon a kropenku křtitelnici, takže pokračujeme tady na tom,“ vysvětluje ve svém domácím ateliéru restaurátor Tomáš Skalík.

Nový kabát tady dostávaly třeba části hrobky Razumovských z radkovského hřbitova a už zmíněný mobiliář kostela v Lichnově na Novojičínsku.

„Jsme v ateliéru, který není příliš velký. Já tomu říkám osobní ateliér, protože má padesát metrů čtverečních plus dvacet metrů čtverečních zázemní místnost. Je tady trošku vyšší strop, což je důležité pro zvedání břemen. Jsme zrovna pod jeřábovou dráhou, která unese úctyhodných pět tun. Ale takové těžké sochy sem asi v životě nedostanu,“ dodává.

Pod rukama odborníka v restaurátorském ateliéru se prostřídají nejrůznější artefakty. Práce s nimi je často složitý a časově náročný proces, který vyžaduje jemné zacházení, umělecké cítění, trpělivost a třeba taky znalost chemických zákonitostí.

Více se o práci restaurátora dovíte v přiloženém audio souboru (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ hned v úvodu článku). Tento i další díly magazínu Křížem krajem pak najdete v iRadiu.

Spustit audio