Křížem krajem na návštěvě rodného domu otce genetiky
Začalo to u rostlinek obyčejného hrachu. Dnes najdete jméno hynčického rodáka Johanna Gregora Mendela v encyklopediích u pojmů jako dědičnost, genetika a hybridizace. A právě letos je to rovných 150 let od zveřejnění Mendelových objevů. V našem magazínu otce genetiky připomeneme – zveme vás do jeho rodného domu v Hynčicích u Vražného.
Letos je to rovných 150 let, co přírodovědec, kantor a taky opat formuloval své zákony dědičnosti. O pokusech s rostlinnými hybridy a taky o životě slavného rodáka se návštěvník dozví v Mendelově památníku v Hynčicích u Vražného na Novojičínsku. Funguje už padesátou sezonu.
„Celé první podlaží je věnováno kraji, kde se Mendel narodil, ze kterého odešel do světa – tedy do hlavního města Moravy, do Brna,“ říká starosta obce Vražné Vladimír Nippert.
Památník je zřízen v místě rodného domu, na tomto statku se Mendel 20. července 1822 narodil. Vyrostl v prostých poměrech rolnické rodiny.
„A tím, že šel za vědou a poznáním, dostal se někam, kde by se běžně nedostal, pokud by zůstal na tom statku,“ dodává starosta.
Jak to bylo s hrachem
„Dělal pokusy na vícero druhů rostlin, ale jako nejvhodnější si vybral hrách. A vybral si dobře, protože má vhodné vlastnosti pro to, aby se mohly projevit ty dědičné vlastnosti a mohl na nich ukázat přenos vloh na další generace,“ poznamenal Radim Jarošek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Pokud bychom měli v kostce říci, na co vlastně Johann Gregor Mendel přišel, tak objevil principy dědičnosti. Základní způsoby, jak jsou přenášeny vlohy (nikoli vlastnosti) z rodičů na další generace.
„Uměl předem říci, jaký poměr jednotlivých vloh se potom do těch dalších generací přenáší. A mohl tím pádem přesněji říct, jaké vlastnosti by mohly rostliny nebo živočichové mít, což se předtím nevědělo,“ upřesnil Jarošek.
Dodal, že Mendelova práce, která byla před 150 lety v Brně zveřejněna, vzbudila tehdy docela ohlas přírodovědného spolku a následujícího roku byla vytištěna. Pak ovšem zapadla.
„Mendel se sám snažil na své výsledky upozornit kolegy odborníky po celém světě – poslal ji dokonce i Darwinovi a dalším významným vědcům. Ale oni prostě buď ten význam v té době nepochopili, nebo to považovali za natolik nové, nerozuměli tomu, že až do roku 1900, kdy to bylo vlastně znovu objeveno, se o tom ve vědeckém světě skoro nemluvilo,“ připomněl Radim Jarošek.
Více se o osobnosti otce genetiky Johanna Gregora Mendela dovíte poslechem zvukového záznamu našeho magazínu – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, moderátor
Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.
