Krnovská radnice je přetížená obnovou po zářijových povodních

„Není dostatek odborníků na městě, kteří by dokázali zabezpečit to administrativní pozadí, které potřebuje každá taková už větší investice,“ říká ředitel domova seniorů v Krnově František Fojtík. Musí si tak najímat odborníky, což stojí další peníze. „V řádech statisíců,“ doplnil. Následky loňských povodní jsou na budově stále patrné. Ze zdí i ze stropu prvního nadzemního podlaží tady ještě na některých místech visí kabely.

„Všichni ředitelé všech našich organizací, kde je město zřizovatelem, nebo máme příspěvkové organizace, tak všichni tlačí, takže v podstatě teď hoří všechno,“ říká vedoucí krnovského odboru investic Klára Hazuchová. Například domov pro seniory už dostal od města peníze. Zaměstnanci radnice ale nemají kapacitu na zpracování potřebných dokumentů.

Čtěte také

Potřebujeme zrekonstruovat téměř všechno, říká starosta Krnova ke škodám po zářijové povodni

Do obnovy po povodni by se měl podle starosty Tomáše Hradila (Krnovští patrioti) více zapojit stát. „Za obnovu území je zodpovědné ministerstvo pro místní rozvoj, ale to ministerstvo nedělá aktivní kroky, aby přišlo za těmi samosprávami a řeklo – podívejte, komunikujte s námi. To se absolutně neděje. My požadujeme, aby vláda vytvořila toho koordinátora, a požadujeme to jako asociace Obnova 2024+,“ říká Hradil.

Jde o dobrovolné sdružení místních samospráv i firem. Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) jeho resort ale pracuje správně. „Celou tu pomoc koordinuje můj náměstek Radim Sršeň. V obou krajích – jak v Moravskoslezském tak Olomouckém jsou stanoveni koordinátoři za strany té krajské samosprávy a já myslím, že tahle komunikace výborně funguje. Jsem ve velmi těsném kontaktu i s oběma hejtmany. Pokud by něco drhlo, tak máme na sebe přímou linku a řešíme to operativně,“ říká Kulhánek.

Krnov ale například stále čeká na peníze z programu Živel 1 a podobně jsou na tom třeba ve Městě Albrechticích nebo ve Vrbně pod Pradědem.

Krnov|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas