Krnovská synagoga ožívá. Blíží se Roš ha-šana. A poesiomat připomíná synagogu v Brně

Návrat srdce do Krnovské synagogy

Jaké je „fajne léto po židovsku“? O tom se mohou přesvědčit návštěvníci už 6. ročníku stejnojmenného festivalu židovské kultury, který se koná od 2. do 9. září v synagoze v Krnově. Kromě tradičního programu, jako jsou přednášky, koncerty, filmové projekce nebo výstavy, letos krnovská synagoga přivítala svou Tóru. Na podrobnosti jsme se zeptali organizátora festivalu Roberta Dvořáka.

Svitek Tóry pochází z jedné z ostravských synagog a leta byl u ostravské náboženské obce. Nyní se dočkal nového života. Jak popisuje Robert Dvořák: „Naskytla se nám možnost využívat Krnovskou synagogu. Tím, že jsme tento svitek navrátili a uložili do aronu ha-kodeš, synagoga dostala zpět své srdce a je plnohodnotnou synagogou.“

Přivítání Tóry provázela dojemná ceremonie s modlitbami i slavnostním průvodem za zvuku šofaru. Celá událost souvisí i s posunem v místní komunitě. „Bylo to spojené s přistoupením Židovské obce Ostrava k reformnímu směru judaismu,“ dodává Dvořák s tím, že jsou otevřenější moderní době, což se odráží i na festivalu plném aktivit pro děti i dospělé.

K vrcholům novoroční bohoslužby patří modlitba Otče náš, Králi náš

V pátek 11. září večer letos začíná s počátkem měsíce tišri židovský nový rok Roš ha-šana, tedy rok 5787. Provází ho i modlitba Otče náš, Králi náš. Hovoří o ní Leo Pavlát zde.

Vypálená brněnská synagoga ožívá zvukem

Brno kdysi mělo monumentální Velkou synagogu. V březnu 1939 ji vypálili nacisté. Nikdy poté nebyla obnovena, nedočkala se pamětní desky ani památníku. Letos ale na stěně přilehlého domu přibyl tematický mural od známého brněnského umělce Tima. A na místě synagogu nově připomíná také takzvaný poesiomat. Na jeho slavnostním odhalení nechyběla Martina Pouchlá.

Unikátní černý tubus nabízí dvacítku nahrávek s historií, poezií i mluveným slovem. Zaznívá z něj například hlas Kateřiny Héferové, která připomíná velkolepost stavby: „Náklady dosáhly částky 100 tisíc zlatých a stavba patřila k prvním elektricky osvětleným budovám v Brně.“

Poesiomat tak napravuje historické křivdy. Podle autora myšlenky Ondřeje Kobzy jde o originální formu památníku: „Je to taková zvuková pamětní deska. Lidé tu mohou prožít to místo skrze vyvěrající paměť.“ Ředitelka centra Štetl Eva Yildizová doplňuje, že poesiomat se bude časem posouvat podle postupu stavby, než zakotví u definitivního památníku.

V čem se liší festival Fajne léto po židovsku od jiných festivalů židovské kultury?

Za co prosí modlitba Otče náš, Králi náš?

A proč na místě Vysoké synagogy v roce 1952 nevznikla pamětní deska?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.