Lidové pranostiky a jejich historie jsou tématem dnešního Domácího štěstí
Naši předkové byli s přírodou mnohem více spjati než my dnes. Už od pradávna pozorovali rostliny, zvířata i přírodní jevy. Dokázali podle nich předpovědět nejen počasí, ale také to, jaká bude úroda a jak se jim bude v budoucnu dařit.
Vznikaly tak lidové pranostiky, které se uchovávaly dalším generacím. Nejdříve se předávaly ústně, později se začaly zapisovat. A právě díky tomu je dnes najdeme v dobových knihách a kalendářích.
Také prosinec a Vánoce mají své pranostiky. Pár jsem jich pro vás vybrala. Mezi nejznámější patří například tyto. Mléčná dráha v prosinci jasná, v roce příštím úroda krásná. V prosinci – li sníh hodně lítá, hojnost bývá žita. Zelené Vánoce, bílé Velikonoce. Mráz na Boží narození, zima udrží se bez proměny. Tak uvidíme. Vaše Iva Hüttnerová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
