Lidový všelék slivovice. Valašský penicilin pak voní po bylinkách a po medu

30. březen 2016

Slivovice z trnek, alias švestek, správně vypálená samotná, je prý po malých doušcích léčivá. A když je vylepšená macerovanými bylinami a medem oslazená, je údajně úspěch zaručený. To pak slivovici v takzvaném Valašském penicilínu ani necítíte.

Staří Valaši byli přesvědčeni, že pokud jim léčení vlastními prostředky nepomůže, alespoň neuškodí. Věřili, že hlavními příčinami nemoci jsou zděděná slabota, kromobyčejné nehody nebo nepořádné živobytí.

Snad nejrozšířenějším a mezi dospělou populací nejoblíbenějším lékem byl alkohol. Snadným receptem byla gořalka s pepřem drceným nebo mletým, což ale pomáhalo jen při začínajících potížích.

„Předtím žádné léky nebyly, slivovice byla, tak se s ní léčilo. Člověk si dal štamprlku ráno a večer a byl zdravý. A Čím větší štamprlka, tím víc byl zdravý,“ směje se Vladislav Vaněk, mistr palič ve Stříteži nad Bečvou.

V alkoholu se macerovaly některé byliny. Pro vnitřní použití při žaludečních potížích šlo o jalovčinky. Z léčebných i preventivních důvodů popíjeli dost často čistou slivovici nebo s medem.

O bylinách toho hodně ví a má je v malíčku Vanda Vrlová, která pracovala celý svůj život ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Dlouhé roky sbírá moudrosti pamětníků, které prezentuje v knihách Devatero kvítí a Nasbíráno mezi Jány aneb o lidovém léčitelství. Jsou plné rad, receptů, zkušeností a vzpomínek.

Více uslyšíte v magazínu Křížem krajem, zvukový záznam spustíte kliknutím na odkaz 'Přehrajte si celý příspěvek'.

autor: dam
Spustit audio