Lišejníky dokáží přežít za každou cenu. Lidé je využívají v medicíně, kuchyni i při obřadech

„Máme možnost dostat lišejníky na čas z větví pryč. Používá se k tomu postřik zelenou skalicí v období, kdy rostliny ještě nemají listy. Je ale skoro jisté, že se lišejník vrátí,“ uvádí Pavel Chlouba v pořadu Zelené světy.

Lišejník je typickým příkladem skvělé symbiózy houby a řasy. Oboustranně prospěšné spojení dvou organismů umožnilo vznik organismu zcela nového, který dokáže přežít v podmínkách, kde by samostatně nepřežil ani jeden z nich.

Anglický biolog Merlin Sheldrake ve své knize Propletený život tvrdí, že lišejníky pokrývají téměř osm procent planety. V mnoha případech rostou tam, kde jiné organismy nemají nejmenší šanci na přežití. Velmi často jsou to právě lišejníky, které v pomalých rytmech přírody připravují z nevlídných podmínek místo pro život jiným organismům.

Nejstaršímu je už přes 9 tisíc let

O lišejnících rostoucích na kamenech Merlin Sheldrake píše: „Nejprve silou svého růstu fyzicky narušují jejich povrch. A poté nasazují arzenál silných žíravin a minerální látky vázajících sloučenin, s jejichž pomocí kámen rozpouštějí a vstřebávají. Když lišejníky odumřou a rozloží se, vzniká z nich první zemina v nových ekosystémech.“

Lišejník na kameni|foto:Pavel Halla

Některé druhy mají ve vínku obrovskou schopnost přežít za každou cenu. „Několika druhům lišejníků se výborně daří v antarktických suchých údolích, což je ekosystém tak nehostinný, že se používá k simulování podmínek na Marsu. Dlouho trvající extrémní mráz, silné UV záření ani minimum vody jim patrně nevadí. Lišejníky se rychle zotaví dokonce i po ponoření do tekutého dusíku o teplotě -195 stupňů Celsia a dožívají se mnohem většího věku, než většina organismů. Rekord v tomto ohledu drží  jistý exemplář ve švédském Laponsku, který je starý více než devět tisíc let,“ uvádí Merlin Sheldrake.

Informace o počtu lišejníků na planetě se liší. Některé zdroje uvádějí, že jich může být až kolem 17 tisíc druhů, přičemž asi dva tisíce druhů žijí ve střední Evropě. Vědci stále objevují nové druhy a úplně nové druhy lišejníků mohou stále vznikat.

Čtěte také

Rašeliník se používal místo dětských plen, skvěle funguje jako obvaz. Pomůže i na zahradě

Pavel Chlouba dodává, že lišejníky produkují více než tisíc látek, které neumí vytvořit žádné jiné organismy. „Některé z nich mají pro člověka velký význam, a to jako potravina, barvivo či léčivo. Různé druhy lišejníků se používají v lidové medicíně při léčbě bolesti v krku, proti kašli, nachlazení i na podporu chutě k jídlu a v mnoha případech k desinfekci či proti bakteriálním onemocněním,“ připomíná.

Důležité uplatnění pro lišejníky má indická kuchyně. Jeden z nich je velmi důležitou součástí koření, které známe pod názvem garam másala. Zejména v severských oblastech se některé druhy lišejníků využívaly při vaření polévek, kaší a dokonce ve směsi s obilím – aby se ušetřilo – i pro výrobu mouky.

Lišejníky mají uplatnění i ve voňavkářském průmyslu, ale jejich technické využití směřuje také do textilního průmyslu. Některé druhy dokonce poskytují vlákno, ale nejčastěji pomáhají barvit přízi nebo látky. „Když jsem byl v Peru, viděl jsem lišejník, který dává krásnou oranžovou barvu. Místní ho chodí sbírat vysoko do hor, kde roste na kamení,“ vypráví Pavel Chlouba.

Lišejníky také sloužily k výrobě alkoholu nebo se používaly při zpracování kůže. U přírodních národů byly některé druhy využívány jako zdroj halucinogenního potěšení nebo při obřadech a rituálech jako temný nástroj magické moci.