Masopust na Hlinecku – dědictví našich předků na seznamu UNESCO
„Pečte šišky a kobližky, k tomu korbel piva…“ Takové popěvky můžete slyšet z úst masopustních maškar při obchůzce. Ozývají se právě v těchto dnech - o masopustu.
Masopustem se nazývá období, které začíná po svátku Tří králů a končí v úterý, které předchází Popeleční středě (letos 18. února). Masopust byl v minulosti dobou zabíjaček, sousedských zábav, besed a také svateb. Čas veselého hodování končil často rozpustilou obchůzkou masopustního průvodu.
Průvod maškar
Maškarádi obcházeli vesnici, koledovali a žertovali s přihlížejícími a samozřejmě se přitom vydatně občerstvovali. Po skončení obchůzky se všichni sešli v hospodě, kde se konala taneční zábava. Ta však musela skončit do půlnoci, protože o Popeleční středě začínal přísný šestitýdenní půst.
Jedinečný masopust na Hlinecku
Masopustní obchůzka má na Hlinecku dlouhou tradici. Je to jeden z mála lidových obyčejů v naší zemi, který se dochoval v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Tradiční podobu má tento obyčej v těchto vesnicích na Hlinecku: Hamry, Studnice, Vortová a Blatno. Charakter a podoba masek zůstávají po dlouhá desetiletí neměnná. A právě proto jsou Hlinečtí velmi pyšní na to, že tento dávný zvyk – masopustní obchůzka – je zapsaná na světový seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Makové koblihy
Maškary chodí po celý den od domu k domu, kde si pochutnávají na dobrotách pro ně připravených. Hospodyně začínají s přípravami už ve tři, ve čtyři hodiny ráno. Připravují smažené koblihy plněné mákem. To je v oblasti Hlinecka podmínkou. Makové koblihy tam mají svou tradici. V historických pramenech je doloženo, že se dříve koblihy smažily na lněném oleji, kterým se podle pamětníků nic dalšího nevyrovná. V minulosti se z koblihového těsta smažily také šišky a copánky posypané skořicovým cukrem.
Tučné masopustní pochoutky
Další tučné sousto pak nabízely produkty ze zabíjačky, jako jsou jitrnice, tlačenka, zabíjačková polévka nebo uzené. V současnosti hospodyně maškarádům podávají i chlebíčky a obložené talíře. A samozřejmě něco „ostřejšího“ na zahřátí. V minulosti se nalévala čistá kmínka a slivovice.
Likér pro ženy
Podle vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilony Vojancové se už v 19. století objevilo i „fajnovější“ pití pro ženy – tzv. rosolička nebo rosolka. Sladký likér, kdy se do lihu nakládaly okvětní plátky růží, pivoněk a vše se doslazovalo cukrem.
Každá z masek má svůj historický význam
Laufr, též Strakatý nebo Běhoun. Toho poznáte podle bílých kalhot a haleny, která je pošita barevnými odstřižky látky. Na hlavě má vysokou, špičatou čepici, na jejímž vrcholu jsou kytky z krepového papíru a pentle visící dolů. V ruce drží bič, kterým práská a pohání ostatní masky k seřazení do průvodu.
Laufr tvoří dvojici se Ženuškou. Kráčí v čele průvodu a žádá starostu o povolení a během obchůzky jednotlivé hospodáře, jestli může maškara navštívit jejich dům.
Starosta povolení udělí a zároveň maškarám připomene, aby se chovaly mravně, vysoko skákaly a pěkně tancovaly. A to proto, aby byla dobrá úroda.
Ženuška
I za tuto masku je převlečen muž. Má na sobě ženské oblečení, které vychází z lidového oděvu přelomu 19. a 20. století. Na hlavě má buřinku nebo jiný mužský klobouk. Celou dobu drží košíček a vybírá peněžité dary od jednotlivých hospodářů.
Turci
Čtveřice Turků je oblečena do kalhot a haleny, dva jsou modří a dva červení. Jejich úkolem je tancovat před každým domem, aby se vyvedla úroda. V maskách Turků se mohou objevit pouze svobodní chlapci, kteří mají před vojnou.
Slaměný
Maškaru obalenou slámou nemůžete přehlédnout. K jeho výbavě patří i roh zavěšený přes rameno (tím oznamuje zahájení obchůzky), velký kravský zvonec připevněný vzadu na sukni a býkovec spletený ze slámy. Maska Slaměného je v průvodu obvykle zastoupena v počtu dvou a čtyř. Strávit v tomto kostýmu celý den ale není žádný med.
Porážení kobylky
Na samotném závěru obchůzky se koná obřad porážení masky zvané Kobylka. Maškary si stoupnou do kruhu, v jehož středu pobíhá maska Kobylky s maskou Rasa. Maska Žida čte tzv. Testament obsahující hříchy, kterých se Kobylka během roku dopustila. Žid se zaměřuje například na stoupající ceny zboží a potravin a velkou nezaměstnanost.
Pak Ras přetne kobylce žílu. Ta se svalí za velkého nářku přihlížejících na zem. Ras se ale nakonec smiluje, dá kobylce napít ohnivé vody, ta vyskočí a zvesela tančí. Tímto okamžikem končí masopustní obchůzka a všichni se mohou radovat z toho, že zima už je konečně pryč (symbolika porážení kobylky) a nastávají nové dny plné světla, radosti a dobré úrody.
