Masožravky mají rafinované smrtonosné pasti. Kořist například nalákají do trubice, z níž není úniku
V oblastech od nejteplejších tropů až po chladnější části mírného pásma rostou masožravé rostliny. Většinou se objevují ve velmi chudých půdách. Z toho logicky vyplývá, že masožravost vznikla jako konkurenční výhoda - jako schopnost přizpůsobit se životu ve zlých podmínkách a umět si přilepšit živočišnou stravou.
Tato informace se v odborné literatuře objevuje již poměrně dlouho. Nové výzkumy některých druhů ale přinášejí i zcela nové pohledy. Zdá se, že v některých případech se jedná o obranný mechanismus vůči vnějším vlivům. I to má svoji logiku - s lehkým nadhledem lze říct, že pro rostliny je výhodnější hmyz požírat než se vystavovat stejnému riziku ze strany hmyzu.
U vývojově vyšších rostlin masožravost zabezpečují tři typy „lovných“ zařízení.
Lepivé kapičky
Na rosnatkách, z nichž některé rostou i v naší přírodě, vznikají na listech drobné lesklé lepivé kapičky podobné rose. Když na nich ulpí drobný hmyz, přilepí se a obvykle se už nevysvobodí.
Při pokusech získat ztracenou svobodu hmyz pohybem posílá rostlině impulzy, že se objevila kořist. Na základě této dobré zprávy vznikají trávicí enzymy, které z drobné kořisti získají živiny a rozvedou ji do dalších částí rostliny.
Trubice, z nichž nelze uniknout
Druhou skupinou masožravých rostlin jsou druhy, jejichž listy nebo části listů se proměnily v dutý trubkovitý útvar. Do těchto trubic se dostává dešťová voda, ze které se stává smrtonosná past. Voda časem začne zapáchat, neboť do ní napadají i různé organické částice, a hmyz tento zápach vyhledává.
Ve vodě obvykle najde svoji smrt. Cesta úzkou trubicí zpátky je pro hmyz složitá, neboť její vnitřní stěny jsou potaženy voskovou vrstvičkou, která z vnitřní části listu dělá vynikající skluzavku. V horní části listu jsou ještě navíc drobné chloupky v protisměru únikové cesty. Většina lapeného hmyzu skončí utonutím v trubkovitém listu, kde dojde k pomalému rozkladu a vstřebání živin.
Lapení rychlým pohybem
Třetí skupinu tvoří rostliny, které vykonávají prudký mechanický pohyb. Můžete si ho dobře všimnout pouhým okem, což je atraktivní zejména pro děti. Takto hmyz chytá rostlina ze severní Ameriky - mucholapka.
Rychlý pohyb je pro rostlinu energeticky nesmírně náročný. Kdyby zavírala listy jenom tak, pro nic za nic, mohlo by ji to stát život. Musí proto reagovat jenom tehdy, když „si je jistá“, že má kořist na dosah.
K vyhodnocení situace jí pomáhá speciální senzor umístěný ve třech chloupcích na listových čepelích. Jakmile zachytí opakující se pohyb, v mžiku uzavře svoji pastičku a hmyz uvízne. Následuje totéž co u ostatních druhů. Rostlinka časem začne vylučovat enzymy, které hmyzí tělíčko rozloží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
