Midnight Oil & Aboridžinci: Pravda, bez které není budoucnost

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Peter Garrett z australské kapely Midnight Oil na festivalu Colours of Ostrava 2017

Nikoho snad nepřekvapí, že návrat do studia po osmnácti letech spojili Midnight Oil se stále živou kauzou, v níž se vždy silně angažovali: původní obyvatelé Aboridžinci versus stát Austrálie. V každé ze sedmi skladeb alba The Makarrata Project se k nim přidávají aboridžinští zpěváci, ze záhrobí dokonce i Gurrumul a v závěru aktivisté, sportovci, novináři a herci, čtoucí manifest Uluru Statement from the Heart, jehož text najdeme na obalu.

Radost z bohulibého alba kazí extrémně smutná zpráva: týden po vydání podlehl těžké nemoci baskytarista Bones Hillman.

Od nezapomenutelného koncertu na Colours of Ostrava dobře víme, že Midnight Oil nejsou jen další aktivistickou kapelou beroucí se za práva původních obyvatel. Zpěvák Peter Garrett se za ně pral už jako poslanec parlamentu a v roli ministra životního prostředí. Uhrančivý melodický rock Oils na svých úspěšných albech vždy spojovali s ostrými společenskými, ekologickými a protiválečnými protesty. Cílenými akcemi dokázali „rockoví hlídací psi“ byznysmeny a politiky znervóznit do té míry, že museli často přiznat: máme problém.

Když se jim dostalo cti vystoupit na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Sydney, odehráli skladbu Beds are Burningr v černých oblecích s nápisem Sorry a každý věděl, že tím myslí nutnou národní omluvu Aboridžincům. Vydali se za nimi se skupinou Warumbi Band v létě roku 1986. Na turné po aboridžinských oblastech strávili čtrnáct dnů: vystupovali na provizorních podiích pod noční oblohou a večer se s hostiteli choulili u ohňů. Po návratu natočili přelomové album Diesel and Dust, na kterém s přesvědčení, že Austrálie zemi původním obyvatelů ukradla a chovala se k nim drastickým způsobem, zpívali: „Jak můžeme tančit, jak se můžeme smát, když naše postele hoří. Přišel čas zaplatit." 

Šedesát tisíc let žili Aboridžinci na kontinentu v souladu s přírodou svobodně, počínaje 19. dubnem 1770, kdy k jeho břehům dorazil na lodi Endeavour poručík James Cook, přestali být z pohledu britských kolonizátorů lidmi a stali se zajatci ve vlastní zemi, na kterou pozbyli jakýkoliv nárok. Byli masově vyvražďováni, bezcitně kulturně decimováni a statusu rovnoprávných obyvatel Austrálie se dočkali teprve až v roce 1967. Patří mezi sociálně nejslabší část obyvatelstva, potýkají se s chudobou, nezaměstnaností, alkoholismem, negramotností a až do roku 1992 nesměli vlastnit sebemenší kousek půdy. Podotkněme, vlastní půdy, o které od časů Dreamtime, jejich mytologické kroniky stvoření a formování světa, mluví  jako o bytosti obdařené smysly, pocity a vědomím. Jedná se o nejmyslitelnější duchovní soužití s přírodou, jaké si dokážeme představit a veškerá aboridžinská kultura je proto spjatá s oslavou země, kterou když Aboridžincům vezmete, jakobyste jim vzali základní důvod pro život.

Mezi nejposvátnější a nejspirituálnější místo řadí horu Uluru (Ayers Rock), největší  monolit na světě, proslulý změnou barvy v závislosti na slunečním světle, ležící skoro ve středu Austrálie. Ani zařazení na seznam UNESCO neodradilo loni národ Anangů uzavřít vrchol posvátné hory cizincům. Zmínka o Uluru není náhodná: v roce 2017 se tu sešlo dvestě padesát zástupců stovky aboridžinských národů, aby tu sepsali manifest Uluru Statement from the Heart, požadující ústavní změny, zajišťující Aboridžincům hlas v parlamentu; umožnit jim vyjadřovat se k zákonům a důležitým státním rozhodnutím. Na rozdíl od jiných historických dokumentů není manifest určený politikům, ale australské veřejnosti. A protože hudba pro Aboridžince představuje středobod jejich kultury, podrobný duchovní návod k životu, album The Makarrata Project máme vnímat jako morálně imperativní výzvu k podpoře spravedlivější budoucnosti Aboridžinců.

Nejde ani tak o dílo Midnight Oil, ale o společné hudební prohlášení s aboridžinskými zpěváky zarámované do staletého předpokladu, že hudba dokáže léčit a otevírat dveře k dialogu, ačkoliv verše první zveřejněné skladby Gadigal Land od básníka Joela Davisona, upomínající na původní obyvatele území dnešní metropole Sydney, tak nevyznívají: „Vítejte v zemi Gadigal, kde dokážeme žít bez vašich šibenic a zvládneme to i bez vašich řetězů a masakrů. Cítíme pořád smutek a bolest.“

K Oils se v ní přidávají mocné hlasy zpěvačky Kaleeny Briggs a rockerů Bunna Lawrieho a Dana Sultana, zatímco v jiné rockové vypalovačce First Nation  se popová hvězda Jessica Mauboy s raperem Tasmanem Keithem ptají, kdy se konečně nahlas začně mluvit o invazi. A pokračují: „Stále čekáme, kdy si spolu sedneme a začneme mluvit o přivlastnění země, kompenzacích a smíření.“

Mladičká zpěvačka Alice Skye v podmanivé klavírní písni Terror Australie zase upozorňuje, že pokud utíkáme před minulostí, nemůžeme mluvit o budoucnosti. Naráží tím na tradiční aboridžinský ozdravný proces makarrata, od něhož se odvíjí název alba. Za slovem národa Yolngu si představme druh komplexního řešení přicházející po bojích a sporech, kdy se obě strany dohodnou, že před uzavřením smlouvy je nezbytné říct pravdu z očí do očí.

Makarratu, symbol usmíření po boji, zanesli Aboridžinci do Uluru Statement from the Heart, s žádostí o „hlas, smlouvu a pravdu“, a také, aby historie Austrálie přestala být předpojatě vnímána výhradně optikou kolonizátorů.  Ve skladbě Change the Date o to jímavým hlasem žádá i nejoslavovanější aboridžinský zpěvák Gurrumul Yunupingu. Přezdívalo se mu Slepý mořský krokodýl, protože se narodil slepý. Doma i ve světě proslul andělským hlasem, nad kterým zjihl snad každý; bez ošívání, jestli náhodou nepropadá slabé chvilce a nevybírá si svou dávku sentimentu. Nesmírně plachý, s novináři nikdy nemluvící písničkář, zemřel na následky žloutenky v roce sepsání manifestu Uluru Statement from the Heart. Na albu zní jeho hlas a dosud nezveřejněná skladba Lorrpu (Bílý kakadu) se svolením rodiny ze záznamu. S polu se Sultanem podtrhují nedůvěru Aboridžinců k oslavám Dne Austrálie, připadající na 26. ledna, na den, kdy v Sydney Britové vyvěsili svou vlajku a kontinent jimi pohrdavě označený za terra nullius, podle tehdejšího práva tedy za zemi nikoho, ačkoliv v ní prokazatelně žilo bezmála milión Aboridižinců, převzali pod svou správu.

The Makarrata Project má být předzvěstí nového alba Midnight Oil, které skupina plánuje vydat do konce roku 2020 a následně se vydat na velké koncertní turné.

Spustit audio