Moravskoslezský kraj jedná o rezervaci zvířat na Bakalových pozemcích u Karviné

„Řešilo se několik různých variant, jak by to mohlo vypadat, jestli by tam mohli být nosorožci, potom hroši, které by tam ale nebylo možné mít v zimě, protože musí být v teple. A vyšlo z toho nakonec, že ideální tam budou kopytníci,“ popsal na začátku května náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) záměr na vybudování takzvané Slezské krajiny.

Koncept, který je inspirovaný například Přírodní rezervací Milovice, by chtělo moravskoslezské hejtmanství vytvořit nedaleko Karviné na zhruba 200hektarové ploše mezi bývalými doly Jindřich, Gabriela a ČSA. Podle Unucky jde o pokus vyzkoušet při rekultivaci krajiny na severu Moravy nový způsob.

Situační plánek projektu Slezská krajina|foto:Jan Cibulka, Český rozhlas

Pozemky patří převážně firmě Asental Land ze skupiny Asental Group Zdeňka Bakaly. Část z nich drží také Lesy České republiky. Jak vysvětlil Unucka, první jednání už s Bakalovou firmou proběhlo. Zatím bez konkrétních příslibů či návrhů.

„Jsme úplně na začátku. Politická shoda je zatím na tom, abychom v jednáních pokračovali. Tušíme, kolik by to stálo, investičně se bavíme o nižších desítkách milionů, ne-li vyšších jednotkách milionů. Do toho spadá oplocení té lokality a ještě řešíme její vyčištění,“ vypočítává náměstek předpokládané výdaje.

Krávy, osli nebo hroši?

Záměr hejtmanství počítá s rozdělením území do sedmi částí, každá by měla sloužit nějakému druhu. Jednat o jedné z částí už Bakalova firma dopředu odmítla. Jde o relativně rovnou plochu bez lesů v levé části mapy, v její těsné blízkosti je železniční trať i silnice první třídy. Firma má proto podle Unucky s územím už své investiční záměry.

„Ten zbytek záměru se jim líbí, Asental ho neodmítl,“ vysvětluje náměstek s tím, že můžou tedy pokračovat další přípravy projektu. Ten počítá s budoucím oplocením areálu o délce zhruba 17 kilometrů s cenou asi sedm milionů korun. A následným umístěním chovaných živočichů. Těch by v závislosti na velikosti záměru mělo být od 60 do 120.

„Bavíme se o divokých oslech, kteří tady žili před pár tisíci lety a vydrží tady. Bavíme se o nějakých kravách (záměr mluví o spolupráci s ostravskou zoo při chovu asijských turů Banteng a Gaur – pozn. red.). A teď se samozřejmě bavíme i o tom, co by bylo v té oblasti s rybníky,“ odkazuje se Unucka na střední část pozemků.

Právě tam se diskutovalo podle náměstka i o umístění zmíněných nosorožců a hrochů. U podobných druhů by totiž podle Unucky tolik nehrozilo, že by si jim někdo rozhodl škodit. Přesto padla nakonec volba na Česku bližší variantu kopytníků.