Moravský rok zamířil za ručním papírem do Velkých Losin
Druhý ze série přímých přenosů moravských stanic Českého rozhlasu – Olomouc a Ostrava, věnovaných letos technickým památkám Moravy a Slezska nás zavedl do Velkých Losin.
Najdeme je v Olomouckém kraji, severně od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné. Prosluly nejen svou bohatou a zajímavou historií, staletou lázeňskou tradicí, ale i řadou cenných kulturních památek.
Jednou z nich je okázalý renesanční zámek, který ve 2. polovině 16. století společně s ruční papírnou postavili Žerotínové. Moderátoři Zora Ježková a Aleš Spurný nás provedli jak zákoutími zámku, tak této unikátní papírny.
Na Dni papíru jsme si dokázali, že se ruční papír vyrábí od roku 1596 stále stejnou metodou, a pověděli jsme si, v čem spočívá její jedinečnost. V podání herce Moravského divadla Petra Kubese, který za námi přijel, jsme slyšeli pověsti spjaté s velkolosinským panstvím a představili si ty, kteří ve Velkých Losinách a v jejich okolí žijí.
Nechyběla ani posluchačská soutěž o exkluzivní ceny. O hudbu se živě postaralo uskupení Black Ladies. Režii měl Michal Bureš.
A jak to celé vypadalo? Poslechněte si!
1. část přenosu z Velkých Losin
2. část přenosu z Velkých Losin
Historie papírny sahá až do 16. století
Během staletí se v držení papírny vystřídala celá řada papírnických rodin a mistrů. Již v roce 1603 Jan mladší ze Žerotína podnik odprodal prvnímu známému papírníkovi Ondřeji Klugovi. Po celé 17. a 18. století zásobovala papírna produkcí zejména psacích, konceptních papírů a lepenky své nejbližší okolí.
Některým papírníkům se zde příliš nedařilo. Do historie papírny zasáhly i zdejší nechvalně známé čarodějnické inkviziční procesy poslední čtvrtiny 17. století, když se v roce 1680 jednou z jejich prvních obětí stala i manželka losinského papírníka Barbora Göttlicherová.
Roku 1729 byl žerotínskou vrchností do papírny pořízen převratný vynález – holandr k přípravě papíroviny, patrně jako první zařízení tohoto druhu na Moravě.
Rozmach strojní průmyslové papírenské výroby poloviny 19. století byl v celoevropském měřítku příčinou těžké výrobní a odbytové krize papírenských manufaktur a jejich rychlého zániku. Ve Velkých Losinách se produkci ručního papíru podařilo udržet díky podnikavosti Antona Schmidta st., jehož rodina papírnu koupila roku 1855. Vedle bělidla, textilní a papírenské výroby zde byla roku 1913 uvedena do provozu i vodní elektrárna.
Papírna přežila i díky originalitě
Objevení vynikajících filtračních vlastností ručně čerpaného papíru a posléze i jeho renesance v uměleckých kruzích umožnily tradičnímu papírnickému řemeslu ve Velkých Losinách přežít nejtěžší období a přenést se díky své originalitě a kvalitě až do současnosti.
Velkolosinská manufaktura dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se používá zejména ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentační účely, k tisku bibliofilií a rovněž v knižní umělecké a restaurátorské praxi.
Ručně čerpané papíry a dnešní sortiment exkluzivních výrobků z nich získaly trvalé místo a oblibu u příznivců tradičních českých rukodělných výrobků.
Tento unikátní areál významné technické památky, která zejména z pohledu více jak čtyřsetleté kontinuity tradiční ruční papírenské výroby nemá v oblasti střední Evropy obdoby, byl v roce 2002 vládou České republiky prohlášen národní kulturní památkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka