Na Jablunkovsku přibylo útoků na ovce. Farmáři žádají razantní zásah proti vlkům

Marcele Bojkové z Písku vlci už dvakrát v poslední době napadli stádo. Sedm ovcí roztrhali. Nepomohl ani elektrický plot. „My jsme v koncích, s řešením si nevíme rady. Elektrická síť byla vodivá a nad tím byla ještě vodivá lanka a oni ta lanka proskočili. A dostali se mezi stádo, kde trhali ty ovce. Čtyři máme ještě v léčení,“ popisuje chovatelka.

Není to výjimečná situace, naopak. Začalo to v dubnu a útoky za poslední měsíc nabírají na četnosti. „Celkově bylo za ten měsíc zabito 44 ovcí,“ vyčíslil Aleš Cvik z odboru životního prostředí jablunkovské radnice.

Čtěte také

iROZHLAS

Narůst počtu zabitých ovcí vlky souvisí s mláďaty, na člověka ale běžně neútočí, říká akademik

Chovatelé jsou z útoků nervózní. Chtějí, aby se proti vlkům aktivně zasáhlo. Podle pozorování místních se vlci chovají netypicky. „Tam je fakt vyloženě to, že oni se takzvaně baví tím lovem. Kolikrát ty ovce ani nezabíjí,“ říká starosta Jablunkova Jiří Hamrozi (KDU-ČSL).

V noci navíc chodí blízko lidských obydlí. „Měl by se člověka bát. Útočil v Nýdku pár desítek metrů od náměstí. Takže je nasnadě, že jsme začali debatu o eliminaci podezřelých jedinců,“ dodává starosta nedaleké Bystřice Roman Wróbel (za SNK).

V krajním případě tedy i odstřel vlků nebo jejich odchyt či plašení. O tuto výjimku už starostové zasažených obcí požádali. Vyřízení může trvat několik týdnů.

„Plašení profesionální, koordinované, cílené je zase vázané na udělení výjimky – to je v nějakém správním rozhodnutí udělené povolení. V současné chvíli ho má jediný subjekt, Mendelova univerzita. A s ní jedná krajský úřad o tom, aby tuto činnost započal. Ale jde o to, že pokud se člověk pohybuje kolem stáda nebo má puštěné rádio a podobně, tak taky je to svým způsobem plašení. A to je v podstatě bez omezení,“ vysvětluje ředitel regionálního pracoviště Správy chráněné krajinné oblasti Poodří Jan Klečka.

Podle něj také ne všichni chovatelé mají svá stáda dobře zabezpečená. I to mohou zlepšit.

Častější útoky souvisí s mláďaty

Vlci se do Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci v létě 2020. Z genetických analýz vyplývá, že přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně.

Fotopasti i přímá pozorování letos potvrdila, že se smečka rozrostla. Příchod vlčat na Jablunkovsku doprovází častější útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce.

„Rodičovský pár se nyní nachází v obtížném období, kdy musí uživit mláďata, která zatím nedovedou sama lovit. Přirozeně proto vyhledává nejsnáze dostupnou potravu,“ vysvětluje Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí Duha, které se ve spolupráci se zoology z Mendelovy univerzity v Brně provádí na území monitoring vlčí populace.