Na Křivoklátě se i vdávala. Život na hradě má podle Aleny Jungmannové každý den jinou atmosféru
Alena Jungmannová je správkyní sbírek hradu Křivoklát. Má na starosti 53 tisíc svazků hradní knihovny a nejvzácnější hradní exponáty. Na hradě nejenom pracuje, ale i žije. A vloni na podzim se na něm dokonce i vdávala. Jak se na starém středověkém hradě cítí, jaká místa na něm má nejraději a kde na ni naopak pokaždé padne tíseň, vyprávěla Pavlu Vítkovi v pořadu Tady to znám.
Alena Jungmannová působí na hradě šest let. „Už když jsem tam poprvé vstoupila hlavní branou a míjela jsem ta velká majestátní vrata, měla jsem husí kůži. Hrad si mě zkrátka získal hned napoprvé,“ vzpomíná.
Být správkyní hradního depozitáře podle ní znamená mít velice blízký vztah nejen k hradu samotnému, ale i ke všem předmětům, které se v něm nacházejí. Alena Jungmannová pravidelně obchází všechny místnosti, kontroluje hodnoty vlhkosti a teploty a i všechny jednotlivé exponáty, aby zjistila, zda jsou v pořádku.
„Nepřistupuji k nim jako k věcem, ale jako k živým bytostem. Každá ta věc má neuvěřitelný příběh. A když ji člověk drží v ruce, je to strašně zvláštní pocit. Člověka napadá, kdo všechno se té věci asi dotýkal, jestli ji měl někdo rád. Každá ta věc je pro mě pokladem,“ popisuje správkyně.
Křivoklátu říkáme „naše Hradčany“
Pohled na hrad je podle ní nejkrásnější, když se k němu přijíždí od sousedních Roztok. „To je hrad krásně vidět v celé své velikosti. Právě kvůli tomuto pohledu mu říkáme ‚naše Hradčany‘,“ usmívá se Alena Jungmannová.
Zažila prý ale i odvrácenou tvář hradu. „Když jde člověk poslední prohlídku a pak zavírá celou expozici, objevuje se tam dvojí atmosféra. Někdy jdu, v klidu zhasínám, zavírám dveře a mám pocit, že tam můžu být věčně. A jindy je atmosféra taková, že jdu velmi rychle, všechno dělám mechanicky, jenom to nejnutnější a nedívám se raději do žádného rohu, jen myslím na to, abych už byla pryč,“ přibližuje rozmanité pocity.
A je i jedno konkrétní místo na hradě, kde se opravdu necítí dobře. „Je to chodba, která není nadzemní, naopak je v patře, je potemnělá a z té chodby vede více dveří. A pokaždé, když do té chodby vstoupím, padne na mě tísnivý pocit. Bojím se, abych tam něco neviděla nebo neslyšela,“ přiznává.
Oblíbeným místem na hradě je hradní kaple. „Ta mě ohromí pokaždé, když tam vstoupím. A pak mám velice ráda hradní knihovnu. Připomíná spíš zámek, protože se nachází v novém křídle. A tam dýchá něco docela jiného, něco nového,“ vysvětluje Alena Jungmannová.
Jaká další zajímavá místa můžete na hradě objevit, kam se můžete vydat v jeho okolí a jaké akce na Křivoklátě chystají, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
