Na vrcholu jihoamerické sopky Ojos del Salado zavlály praporky novojičínských obcí. Vynesl je tam šéf strážníků Jiří Klein
V liduprázdném kraji jenom s parťákem, se kterým se seznámil až na nádraží cestou na výpravu, vyrazil Jiří Klein na nejvyšší sopku světa. Na vrchol Ojos del Salado. Sopka je na hranici Argentiny a Chile. Jiří Klein tam donesl praporky tří obcí z Novojičínska. Teď vlají na hoře vysoké 6893 metrů nad mořem.
„Mě baví takové ty výzvy, kdy to moc nejde, nebo lidem to moc nejde. Takové překážky překonávám rád. A zrovna sopka Ojos del Salado je sopka, kde vyleze hodně málo lidí,“ říká Jiří Klein, horolezec a v civilu ředitel Městské policie v Novém Jičíně.
O cestě na nejvyšší sopku světa vypráví klidně jako by to byla odpolední procházka po nedělním obědě. Přitom on a jeho parťák Zdeněk Štancl dva týdny neměli žádné spojení se světem. Po týdnu aklimatizace vyrazili na vrchol těžší trasou z argentinské strany.
„Pouze první den jsme šli kolem řeky Cazadero, kde se dala nabrat voda, a celý zbytek tracku buď si to musíte nést na zádech, anebo si rozpouštíte vodu ze sněhu a ledu. Také je třeba počítat s tím, že i přes den se může teplota dostat hluboko pod nulu zejména ve vyšších polohách. Takže vám voda zamrzá. To, co jste si ráno museli drsně roztopit ze sněhu, se vám v průběhu dne zase změní v led. Takže termosky a neustále být na pozoru, ať máte dostatek tekutin, protože ve vysoké nadmořské výšce se musí neustále pít, ať se sníží riziko výškové nemoci,“ popisuje Klein.
Nejtěžší den výpravy byl 1. prosinec, závěrečný výstup na vrchol sopky. Teplota ráno klesla na -27 °C. Horolezci přesto vyrazili kolmo vzhůru po ploše, kterou si kvůli prudkému srázu nazvali sjezdovka.
„Nastavil jsem si limit, že udělám 30 kroků a potom si odpočinu. Takovým tempem jsem se dostal na hranu té sjezdovky, na ten kráter. V té plošší části se udělat i padesát kroků najednou, což výstup zrychlilo. Závěr už byl zase hodně prudký, tam už jsem opravu neudělal víc než 10 kroků. V jednu hodinu po poledni se mi podařilo vystoupat na vrchol, což byl teda úžasný zážitek, že se to podařilo,“ vzpomíná horolezec.
Na vrcholu sopky postupně zavlály vlajky Nového Jičína, Bílovce a Šenova u Nového Jičína. Nahoru je už ale vynesl sám. Zdeněk Štancl 500 metrů pod vrcholem vzdal. Kvůli problémům s výbavou a omrzlinám, které ale naštěstí nenechaly trvalé následky.
„Najednou stojíte na místě a ta noha už nejde dát výš a před vámi se objeví obrovský prostor. Všechny hory, které byly doteď na vaší úrovni, jsou pod vámi. Vidíte nádherná jezera, Laguna Verde v Chile. Jde vidět zaoblení zeměkoule. Takže neskutečný zážitek, který si asi zapamatuju nadosmrti,“ říká Jiří Klein.
O výstupu teď chystá sérii přednášek na Novojičínsku. A přemýšlí o dalších výpravách. Třeba že by sám přešel Pyreneje od Středozemního moře až k Atlantiku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
