Náměšť na Hané je známá především svým zámkem. Všímavý návštěvník ale objeví i zbytky dávného hradu

18. duben 2020

Do Náměště na Hané láká výletníky především zámek se čtyřmi průčelími zasazený v kruhovém zámeckém parku. Stojí na kopci, vedou od něj cesty do čtyř stran a má pěkný výhled na hanácké roviny směřující k Olomouci. Málokdo ale ví, že na kopci kousek od dnešního zámku stával kdysi hrad.

Pozůstatky středověkého hradu odhalily vykopávky v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Náměšťský hrad stával na ostrohu nad pravým břehem potoka Šumice na jihozápadním okraji obce zvané Kapounov, v místě, kterému se dodnes říká Na hradě.

Hrad postavil pravděpodobně v roce 1280 Všebor I. Polovina obvodu hradu byla chráněna příkopem, v některých místech vylámaným ve skále. Hrad se rozkládal na ploše přibližně 60 krát 30 metrů. Měl dvojdílnou kompozici. Menší západní tvořila předhradí, východní větší samotné hradní jádro. Dominantní byla čtyřhranná hranolovitá věž podunajského.

Zřícenina hradu Náměšť na Hané

První písemné zmínky o náměšťském hradu se objevily až v roce 1423. Vojsko císaře Zikmunda tehdy porazilo husitskou posádku Ctibora z Cimburka a hrad dobylo. Náměšťský hrad postupně vystřídal řadu majitelů. Jedněmi z posledních byli Milíč IV. a Alena z Otaslavic. Ti důsledkem finančních potíží Náměšť směnili a konečným majitelem se stal roku 1366 moravský markrabě Jan Jindřich. Koncem 16. století přestal být hrad vyhovující a šlechtické sídlo se přesunulo do tvrze, pozdějšího dolního zámku.

Hrad pozvolna chátral a od 18. století byl rozebírán jako stavební materiál lidmi z okolí. A tak se z něj do dnešních dnů zachovaly jen zbytky zdiva a pozůstatky hradních příkopů.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.