Napsat košer tóru trvá více než jeden rok. Cena vyjde na dva miliony korun
Tóra je v podstatě nejstarší část Starého zákona, a je to nejvýznamnější text židovského náboženství.
V České republice jich zbylo něco kolem stovky, na Vysočině byla snad jen jedna. Teď má originální tóru, v podobě dlouhého pásu spojených svitků, i Malé muzeum Bible ve Starém Pelhřimově.
Tóru muzeu věnovala Nadace God’s Ancient Library Barbary a Kena Larsonových ze Spojených států amerických. Jsou to hluboce věřící lidé, kteří už desítky podobných textů věnovali školám nebo muzeím po celém světě. V rámci Evropy měli to štěstí zatím jenom organizace v Berlíně, Moskvě, a teď nově u nás ve Starém Pelhřimově. „Je to kompletní hebrejský svitek. Je přes dvě stě let starý, a pravděpodobně v době holokaustu s ním jedna židovská rodina utekla z východní části Evropy do Izraele,“ říká ředitel muzea Vladislav Donát.
Nový exponát Malého muzea Bible už není košer
Svitek, který muzeum získalo, už není košer. Pravděpodobně kvůli jejich hromadění v době druhé světové války. Znamená to, že už není rituálně způsobilý, a není možné ho používat k náboženským ceremoniím. Jedině to také umožnilo, že může být tóra muzejním exponátem.
Tóra dodnes vzniká stejným způsobem jako před dvěma tisíci let. Musí ji napsat jeden člověk
Pravidla košer jsou velmi přísná, i co se týče výroby a sepsání tóry. „Píše se více než rok jedním písařem, aby byl rukopis stejný. Předtím musí z košer zvířat být získány kůže, musí se dokonce psát brkem z košer ptáka. Dokonce i ty švy, kterými jsou sešívané jednotlivé kusy kůží, musí být ze střev košer zvířat,“ popisuje Vladislav Donát s tím, že mezi košer ptáky patří husa a krocan.
Každý přepis tóry je stejný jako ten, který někdo sepsal třeba i před dvěma tisíci let, a to do poslední čárky. Zajímavé je i to, že se žádné písmeno nesmí dotýkat. Stejným způsobem se svitky přepisují dodnes, a při dodržení všech pravidel je to poměrně nákladná záležitost. „Ta cena začíná někde kolem dvou milionů korun,“ dodává ředitel muzea.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
