Navždy spojeni s ostravským rozhlasem. Vzpomínka na Chrastinu, Zikmunda, Lopraise...

Nekonečnou cestu skupiny Olympic, známější pod názvem O dům dál, jsem objevil v naší fonotéce mezi archivními pásky slovními, nikoli hudebními. Ostravská mládežnická redakce se koncem 60. let podílela na celostátním vydání oblíbeného Mikrofóra a hudební tvář pořadu se snažila obohatit i snímky jiné než ostravské produkce. Tak se tam objevily počátkem roku 1969 dvě nahrávky Olympiku s hudbou Petra Jandy a Pavla Chrastiny, natočené v pražském rozhlase, v ostravském slovním archivu se jim podařilo uniknout zběsilému mazání „nevhodných“ písniček na počátku normalizace.

Zhruba o deset let později se baskytarista a textař Pavel Chrastina, už jako filmový dokumentarista, stal Hostem Studia M, pozvala jej tehdejší vedoucí mládežnické redakce Věra Dvorská. Pavel Chrastina krátce nato emigroval, což nám na klidu nepřidalo. Je to už dávno, zpráva o jeho skonu 28. prosince je čerstvá...

Častým hostem ostravského rozhlasu býval Miroslav Zikmund, spolu s kopřivnickým rodákem Jiřím Hanzelkou asi nejslavnější českoslovenští cestovatelé. Kamarádil s hudebním redaktorem Janem Rokytou, v jeho kanceláři měl svůj hlavní stan, k mikrofonu ho pak odváděli Petr Breitkopf nebo Dagmar Misařová, mně napsal věnování do prvního vydání Afriky snů a skutečností z roku 1952 – po 45 letech, v březnu 1997.

Jiří Hanzelka s Miroslavem Zikmundem na fotografii z roku 1956|foto:Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Za pár týdnů by měl 103 roky, od počátku prosince můžeme jen vzpomínat. S Jiřím Hanzelkou projeli Afriku a jižní Ameriku osobní tatrovkou, na dalších cestách je hostila upravená Tatra 805, stejný typ pak dostala i ostravská studia rozhlasu a televize. Byl to takový lehký obytný náklaďák, ale ještě ne Kamión...

To jsme se dostali ke Karlu Lopraisovi, zvanému Monsieur Dakar, tuhle soutěž s velkou Tatrou vyhrál mockrát, a jakožto takový se často dostával do ostravského vysílání. Jeho úspěchy byly ozdobou zpravodajství, vzpomínám, že jedna nejmenovaná hlasatelka, aby se blýskla jazykovými znalostmi, jeho jméno přečetla po francouzsku:„lopré“. To bylo pro kluka původem z ostravských Bartovic, spojeného ovšem s Kopřivnicí a Frenštátem, radosti. Karel Loprais se ale svých letošních třiasedmdesátin nedožije, zemřel 30. prosince.