Nebýt salesiánem, nikdy bych nezaložil televizi, říká kněz Leoš Ryška o TV Noe
Obeslat esemeskou všechny farníky, připravit on-line mši a zpoza monitorů čelit době covidové. To byla ještě nedávno praxe ostravského kněze Leoše Ryšky. „Divil jsem se, kolik lidí se na on-line mši koukalo, bylo jich i šest set,“ usmívá se. Ve Vizitce, kam jej pozvala Eva Lenartová, mluvil také o patnáctiletém výročí TV Noe a o tom, jaké prožitky si přiváží z misijních cest po celém světě.
Leoš Ryška vyrůstal ve věřící rodině, jenomže jeho vírou v sedmdesátých letech otřásal nejen režim, ale i učitelé ve škole: za to, čím žije, se mu veřejně vysmívali. Krátce na to však poznal partu lidí, s níž chodil po horách a o náboženství pravidelně diskutoval. Myšlenka kněžské dráhy jej zároveň lákala i lekala, neboť pomýšlel na rodinu. K finálnímu rozhodnutí došel během přemítání na vojně, kde strávil hodně času na marodce se zraněnou rukou. Na cestě za vírou mu svými zdánlivě odtažitými otázkami pomohl pomocný biskup a salesián Karel Herbst, kterého Ryška tehdy vyhledal v centru Prahy.
Farní zahrada láká nové tváře
Během studií teologie byl konfrontován s několika spolužáky - agenty StB, kteří ovšem školu nedokončili. Těsně před revolucí už jako kněz nastoupil jako kaplan do Karviné. Dnes působí na farnosti v ostravské čtvrti Heřmanice a kromě jiného se na farní zahradě věnuje péči o komunitní život. „Přicházejí sem úplně neznámí lidé, ze kterých se stávají stálí hosté. Někteří mě prosí, zda bych jim nepokřtil děti, letos jsem měl za dlouhou dobu nejvíc křtů,“ říká Leoš Ryška.
Čtěte také
Na teologické fakultě v Litoměřicích se v osmdesátých letech setkal s římskokatolickou kongregací salesiánů. Padli mu do oka svým programem zaměřeným na péči o mladé, nejen sociálně znevýhodněné lidi. Dnes Leoš Ryška žije v ostravském salesiánském centru a pečuje o chod TV Noe. Televize dobrých zpráv, jak si říká, letos slaví patnácté výročí, i proto Leoš Ryška ve Vizitce popsal donátorský princip, na němž televize pro věřící spoluobčany funguje. Vysvětlil také genezi „mírového“ názvu a konstatoval, že kdyby se nesetkal s učením a odvahou zakladatele salesiánů Dona Bosca, sám by nikdy sílu k rozjezdu televizního projektu nenašel.
Související
-
Chci kázat tak, aby se mladí lidé nedívali na hodinky, říká kněz a spisovatel Zdeněk Jančařík
„Dělali si z toho trochu učňák, práskali dveřmi, po bohoslovcích házeli pytlíky s vodou. Ale ta jejich spiritualita mi přišla životodárná,“ vzpomíná kněz Zdeněk Jančařík.
-
Podívej se, co můžeš udělat pro druhého. Příběh kněze Zvěřiny je inspirací, říká režisér Bambušek
Jak se do člověka propisuje zdánlivě nesouvisející historie? Kde bere sílu udržet integritu, když okolní vzduch otravuje ideologie? Komu se ve smrti daří najít světlo?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.