Nejvyšší radniční věž v Česku přidržuje jen 16 šroubů
Jak šel čas, přišla sice o některá svá nej, ale stále přitahuje turisty i místní jako magnet. Řeč je o věži ostravské Nové radnice, která se tyčí nad městem jako zelený maják.
Sice už není nejvyšším vyhlídkovým místem v Ostravě a ani vás na její vrchol nevyveze svého času nejrychlejší a nejdelší výtah v Československu. Přesto však pohled z výšky 73 metrů opravdu stojí za to.
Stejně tak prozkoumání její konstrukce. Kostru věže tvoří kvalitní nýtovaná konstrukce z oceli z Vítkovic. Její plášť, nyní typicky zelený, je z mědi. Její celková výška činí 85,6 metrů a celková váha 155 tun.
„Takovou kuriozitou vyhlídkové věže je, že je přikurtovaná ke střeše radnice jen 16 šrouby. V každém rohu toho čtvercového půdorysu máme takový plát, na kterém jsou čtyři obrovské šrouby a ty drží věž,“ říká průvodce Ostravského informačního centra Jakub Otto.
Radnice se začala stavět v roce 1925 a slavnostně ji otevřeli 28. října 1930. Náklady na stavbu činily 52 milionů korun. Kostru věže tvoří kvalitní nýtovaná konstrukce z vítkovické oceli.
„Radnice je nýtovaná, byla to oblíbená technika Vítkovických železáren. Těmi nýty radnici nejen dávali dohromady, ale velmi často na některých budovách z těch nýtů dělali různé obrazce. Kromě radniční věže jsou nejznámějšími nýtovanými stavbami v Ostravě most Miloše Sýkory nebo plynojem ve Vítkovicích, dnes známý jako Gong,“ dodává Jakub Otto.
O stavbě Nové radnice se z důvodu zchátralosti té staré na dnešním Masarykově náměstí vážně uvažovalo už od roku 1912. Hlavním podnětem ale byl až vznik tzv. Velké Ostravy sloučením s okolními moravskými obcemi – Hrabůvka, Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz, Vítkovice a Zábřeh nad Odrou.
Více se o stavbě ostravské Nové radnice dozvíte v dnešním magazínu Křížem krajem. Záznam pořadu najdete v iRadiu nebo zde - viz odkaz 'Přehrajte si celý příspěvek'.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
