Nespavost a nejrůznější fobie, psychika v době epidemie. Děti je třeba informovat, ale nestrašit

26. leden 2021

Pandemie nemoci covid-19 může být velmi stresující. Strach a úzkost z nové nemoci a z toho, co by se mohlo stát, mohou mít negativní dopady na psychickou pohodu dospělých i dětí. Navíc snaha snížit sociální kontakt může vyvolávat pocity izolace a osamělosti, a tak ještě zvýšit stres a úzkost. 

Psycholog Mgr. Ondřej Máslo z Rodinné terapie hovoří v naší radioporadně na téma: stres a psychika v době pandemie. Psychické zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické.

Stres během pandemie může působit:

pocity strachu či úzkost
změny nálad (např. pocit vzteku)
změny stravovacích návyků (např. nechutenství, nebo naopak zvýšenou potřebu jídla)
problémy se spánkem (např. problém s usínáním, noční buzení) nebo soustředěním
zhoršení chronických zdravotních problémů
zvýšenou potřebu užívání tabáku a / nebo alkoholu a jiných návykových látek

Zavřené školy, restaurace, zákaz volného pohybu - to všechno patří mezi efektivní opatření, která mají za cíl zabránit šíření pandemie. Odborníci ovšem varují, že ztráta sociálního kontaktu bude mít přímý dopad na psychiku člověka.

Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.

Nápor na krizové linky

Nárůst psychických potíží u dětí potvrzují i krizové linky, kde narostl počet hovorů o sto dvacet procent.

Čtěte také

I proto vzniká řada materiálů, jak s dětmi o koronaviru debatovat. „Nebojte se o tématu s dětmi mluvit. Nejenom, když se to týká bezprostředně rodiny, otevřeně hovořte o tom, co epidemie znamená. Děti jsou vyděšené z toho, co se na ně valí," popisuje pediatrička a primářka dětského oddělení hořovické nemocnice Mahulena Exnerová.

Podle ministerstva zdravotnictví by měla pomoci i síť krizových center. Teď se nastavuje jejich systém i financování. Zároveň resort doporučuje obracet se na zavedené linky.

Čtěte také

Dramatické dopady má lockdown i na dospělé. Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví vzrostl během první vlny počet depresí třikrát, stejně tak i riziko sebevraždy. U dětí je navíc klíčové i to, že si prochází formativním vývojem. Ten mohou psychické problémy narušit.

Počet depresí vzrostl třikrát, epidemie ukázala nedostatky psychiatrické péče.

Čtěte také

Ze strany rodičů lze pomoci například tím, že dětem ustanoví pravidelný denní režim, jako by chodily do školy. A to včetně času na kontakt s kamarády nebo na sport.

Kromě toho je dobré vymezit čas, kdy bude dítě offline a najít pro něj i jinou zábavu než na počítači. A důležitá je i komunikace. Děti je třeba informovat, ale nestrašit.

Celou radioporadnu s Mgr. Ondřejem Máslem si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související