Než přijdou větší mrazíky, zahrada by se měla zelenat

24. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Posklizňovou úpravu záhonů dobře promyslete

Říká se, že do zimy by neměl žádný záhon zůstat hnědý. Na uvolněné záhony vysadíme další zeleninu nebo vysejeme takzvané zelené hnojení. To jsou rostliny, které rychle hustě narostou, nad zemí i pod ní. Vyséváme je od července do časného podzimu. Zeleň i kořeny zaryjeme buď ještě na podzim, nebo jako ozimou variantu na jaře.

Jako zelené hnojení se používají: svazenka vratičolistá, pohanka, hrách setý rolní (peluška), hořčice bílá, ptačí noha setá, lupina (jednoletá), jetel nachový a další. Zelené hnojení vytvoří přirozený mulč, který chrání půdu před vysycháním, vyplavováním, před větrnou erozí, omezí růst plevele.

Jako zelené hnojení můžete použít brutnák nebo měsíček lékařský

Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář říká: „Nad tím, co vysejeme jako zelené hnojivo, se ale musím zamyslet. Pokud budu na záhon v příštím roce dávat hrách, nemůžu tam teď jako zelené hnojení použít nic z luskovin. Po hořčici ani po řepce ozimé nesijeme košťáloviny. A podobně. Zeleným hnojením mohou být obiloviny, luskoviny, pokud si koupíte kilovku hrachu, můžete ji nasít jako zelené hnojení. Pokud seženete jednoletou lupinu, můžete ji také použít. Nebo brukvovité rostliny. Pak taky hořčici, řepici, řepku. Můžete použít afrikány či měsíček lékařský, tyto rostliny dobře rostou a vytvoří hodně organické hmoty, dávají základ humusu pro další roky.

To, co vysejeme na konci srpna, necháme růst třeba do druhé poloviny října. Když rostliny mezitím narostou do 30 nebo 40 centimetrů, sesečeme je (kosou), aby narostly znovu. Nezapomeňte, rostliny mohou vykvést, ale ne zaplodit! A koncem října zaryjeme. Porost sešlapeme, rýčem oddělíme část, kterou budeme otáčet, a otáčíme zhruba do hloubky 20 centimetrů. Ne hlouběji, pak zelená hmota spíš hnije, než aby tvořila humus.

Svazenka vratičolistá přiláká na záhony včely

O záhony se můžeme postarat také tak, že vysejeme zeleninu, která vydrží do podzimu. Nebo do jara. Špenát, polníček nebo ozimou zeleninu, kapustu, brokolici, salát. Když si v srpnu vysejete lednický salát, vysadíte ho na záhony, na jaře ho můžete sklidit. Jen málo jich přes zimu zmrzne. Existují odrůdy, které zimu přečkají bez větších problémů, salát Humil, kapusta Arkta, a mnoho dalších.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.