Noční oblohu rozzáří Perseidy. Pro pozorování budou ideální podmínky, podobné zažijeme znovu až v roce 2023

Maximum meteorického roje nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Nejvíce meteorů bude podle Pavla Suchana k vidění ve dvě hodiny ráno.

„Ve dvě ráno bude meteorů největší počet. To ale neznamená, že v noci kolem tohoto data jsou Perseidy vidět výrazně hůř. Určitě stojí za to pozorovat celý víkend či noc následující – z pondělka na úterý,“ popsal pro iROZHLAS.cz astronom s tím, že při největší intenzitě bude oblohu křižovat 60 až 100 meteorů za hodinu.

Pryč od města

Podmínky pro pozorování Perseid budou podle odborníka letos ideální. „Viditelnosti občas může uškodit třeba svit Měsíce, ten ale tentokrát bude den po novu a nebude rušit. V tomto smyslu je to rekordní rok, až v roce 2023 budou zhruba takto srovnatelné podmínky,“ pokračuje Suchan.

Pokud chcete spatřit nejvíce Perseid, astronom doporučuje vyrazit pryč z města, nad kterým bývá světelné znečištění. „Perseidy jsou pozorovatelné pouhým okem. Než na hvězdárnu, doporučil bych jít někam do přírody, pryč od města. A vzít si deku nebo lehátko a třeba spacák, protože nad ránem může být chladněji. A dívat se pokud možno po celé obloze. Je potřeba vybrat si místo s velkým rozhledem, aby člověku nestínily domy nebo les,“ popisuje.

Focení Perseid

Perseidy jsou také populárním objektem pro fotografy, jejich zachycení však vyžaduje pokročilejší fotografickou techniku.

„Ideální je mít po ruce fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, například nějakou zrcadlovku. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například při větším větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Nejlépe okolo půlnoci k jihozápadu, kde se nachází fotogenický pás Mléčné dráhy. Poté už jen zmáčknete spoušť,“ doporučuje Astronomický ústav.

Slzy svatého Vavřince

Jak uvádí Astronomický ústav, první zmínky o „padajících hvězdách“ pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu a vyskytly se v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. 

Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději ho rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy. Od té doby jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.

Název Perseidy je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Že jde o astronomický úkaz, prokázal ve druhé polovině 19. století italský astronom Giovanni Schiaparelli.

„Ten jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami, a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862,“ dodává ústav. Kometa se naposledy u Slunce objevila v roce 1992 a znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Každoročně ji připomínají právě Perseidy.

„Jedná se tedy doslova o prach komety. Když se Země jednou za rok proudem meteoroidů prodírá, zrnka mnohem častěji vlétají do atmosféry a vytváří meteorický roj," vysvětluje Pavel Suchan.