Novodobým válečným veteránům stát zajišťuje další péči o fyzické i psychické zdraví

„Dvacetikilometrové pochody s plnou polní, v plné výzbroji, prostě to tělo je opotřebované. Já mám obě kolena v háji a byla mi přislíbená takzvaná motodlaha, která mi bude s tou nohou cvičit. Protože mě čeká operace druhé nohy a to už bych prostě nemohl fungovat,“ říká šedesátník Tomáš Gegrišák.

Vede krajské sdružení veteránů a sám řeší následky dlouhé vojenské služby včetně dvou misí v bývalé Jugoslávii. Kolena si dává dohromady i proto, aby mohl zdravotní pomůcky jako chodítka nebo polohovací postele zprostředkovat dalším veteránům.

Čtěte také

iROZHLAS

Armáda po pěti letech zrušila linku psychologické pomoci. Veterány o konci služby nikdo neinformoval

„Speciální křesla nebo naslouchátka, která jsou velmi drahá. A je to uděláno tak, že zůstávají v majetku těch organizací, jsou to dlouhodobé zápůjčky a je to nad rámec zdravotního pojištění,“ dodává Robert Speychal, který má na ministerstvu obrany programy péče o veterány na starost.

Jen letos od nich jde patnáct milionů korun. Kromě pomůcek se z nich nově platí i doprava k lékařům a rozjíždí se systémová psychologická pomoc. Traumata se totiž často hlásí až po desítkách let.

„Třeba v 90. letech jsme se nebyli schopní postarat o potřeby těch lidí, se nám vraceli s různými tehdy neodhalenými psychickými problémy. Ty, co jsou na tom hodně špatně a jsou ve  starobním invalidním důchodu, prioritizujeme na základě toho, že jsme je v minulosti někam poslali a oni si mohli přivézt tato traumata,“ říká Robert Speychal.

V ostravské kanceláři veteránské organizace se s tím setkává i Tomáš Gergišák. „Veterán jako takový je hrdý. Ten, když si má říct o pomoc, tak musíte to z něho páčit. Máme tady člověka, který jednou za deset let jakoby dostal depresi a konec. Neplatí účty, nefunguje, do práce nechodí, je potřeba toho člověka nakopnout, ať se znovu nastartuje, a proto jsme tady my veteráni, kteří si vzájemně pomáháme,“ vysvětluje Gergišák.

Ministerstvo obrany proto letos pomoc rozšiřuje i o sociální poradenství. Aby v každém kraji měli veteráni, kterým se kvůli prožitým traumatům sesype život, místo, kam se můžou obrátit.