Novogotická kaple v Lanžově působí mysticky. Podmanivou atmosféru umocňuje památný portál
Kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova tvoří spolu s novodobější pískovcovou vstupní bránou pozoruhodný památkový areál na okraji obce Lanžov na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji. Místo, které jen tak nepřehlédnete, souvisí se zámkem v Bílých Poličanech a také s nejvzácnějšími božími mukami v kraji.
Kapli nechal postavit František X. Czeczinkar, rytíř z Birnitz a majitel velkostatku v Bílých Poličanech. Měla sloužit jako rodová hrobka k ukládání ostatků zemřelých. Místem jejich posledního spočinutí byly podzemní krypty pod bočními kaplemi.
Základní kámen byl položen roku 1854, o osm let později byla kaple vysvěcena. Návrh stavby vytvořil uznávaný německý architekt Bernard Grueber, který dílo pojal v duchu puristické neogotiky. Zvolil přitom stavební styl baziliky, který je pro hřbitovní architekturu poměrně nezvyklý. Váženost a vznešenost kaple umocňují vitrážová okna. Stejný architekt navrhl i hrobku ve Svatém Janu pod Skalou.
V roce 1948 se kaple stala majetkem státu, pak ještě postupně patřila dalším státním institucím, ale zároveň chátrala. Naštěstí nedošlo na tehdejší plán, kdy se měla proměnit v socialistickou smuteční obřadní síň, která by novogotické stavbě vtiskla svou „osobitou“ dispozici.
Znovuoživení kaple a socha poutníka
V roce 1992 byla monumentální stavba i se sousedním vstupním portálem prohlášena za kulturní památku. Složité majetkové vztahy v rodině tehdejších potomků majitele Antonína Chládka nedovolily začít se záchrannými pracemi před rokem 2013. Památka byla v té době v neutěšeném stavu, s trhlinami ve zdivu, s vytlučenými vitrážovými okny a rozkradenou pískovcovou dlažbou.
Práce na revitalizaci vnitřních prostor novogotické kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova v dohledné době skončí. Poté bude vysvěcena a bude sloužit k bohoslužebným úkonům a obřadům.
Nevšední památku si ale zájemci mohou po dohodě prohlédnout uvnitř už nyní. Zajímavý pohled na tuto stavbu se nabízí i ze sousedního hřbitova. Třeba od pískovcové sochy Poutníka. Ta bývala ponořená do země, ale majitelé kaple a sousedního portálu ji v roce 2020 nechali vyndat a opravit. A tak se objevila i poutnická hůl.
Pohled do lanžovské stráně s novogotickou kaplí by nebyl úplný bez pískovcové vstupní brány s reliéfem hlavy Ježíše Krista. V roce 1936 ji nechal postavit nový majitel kaple, lanžovský velkostatkář Antonín Chládek, na počest svého otce. Jsou na ní vyrytá jména občanů Lanžova, kteří padli v první světové válce, reliéfy prvorepublikových politiků (Švehla, Kramář, Štefánik a další) a pak je tam i busta otce Antonína Chládka, Josefa. Ten byl na přelomu 18. a 19. století starostou Lanžova. Byl jedním z těch, kteří zakládali českou školu v nedalekém Dubenci.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
