Nový registr obyvatel nevyhovuje malým obcím

Základní registry ale změnily zavedené systémy a ne všichni jsou s tím novým spokojeni. Jak jsme zjistili, stěžují si na něj například malé obce.

„Patřím ke stovkám rozhořčených starostů menších obcí, které nemají aktuální informaci o počtu obyvatel,“ říká starosta Bystřice na Třinecku Břetislav Olšar (ČSSD).

Představte si totiž, že jste se odstěhovali třeba z Horní Lhoty do Dolní. Na radnici původního bydliště jste to nenahlásili, takovou povinnost totiž lidé nemají. Jenže takové přestěhování může menším městům a obcím činit od července docela problémy.

„Pokud nevíme, že ten člověk u nás nebydlí a bydlí někde jinde, tak my mu budeme posílat složenky, upomínat jej, že nezaplatil za odpady, a přitom on u nás tři měsíce nebydlí. A my to nevíme, takže potom vypadáme jako blázni,“ vysvětluje starosta.

Do poloviny roku dostávaly obce takzvané změnové sestavy, a z těch se potřebné informace dozvěděly. Podle Jiřího Korbela z ministerstva vnitra už jsou ale takové seznamy minulostí, protože naráží na zákon o poskytování osobních údajů.

„Posílání změnových sestav v podobě, na které byly radnice zvyklé, není ze zákona možné. Přesto se zástupci krajů i obcí intenzivně jednáme,“ říká Korbel.

Díky blížícím se volbám se sice aktuálně malé obce k přesnému seznamu obyvatel dostaly, pro každého voliče totiž musejí mít připraveny volební lístky.

Do budoucna ministerstvo slibuje, že řešení, jak obcím vyhovět a přitom neporušit zákon o ochraně osobních údajů, najde.