Obchod s naftou: liknavost úředníků nebo podvod?

12. červen 2002
Pod kůži

Jistá firma dovážela do ČR statisíce litrů nafty a benzínu, za které úřady nevybraly clo ani daň. Daňová ztráta je více než půl miliardy korun. Celnice, přes které se benzín a nafta převážely, na nezaplacené clo přímo upozorňovaly Generální ředitelství cel, přesto ředitelství dovoz umožnilo. Je zatím obyčejná liknavost úředníků nebo jde o promyšlený podvod?

Obchod s motorovou naftou a benzínem je výhodný byznys. Navíc dává možnosti, jak ošidit stát a vydělat během velmi krátké doby stamiliony korun. Dokazuje to případ jedné soukromé jihlavské firmy M5, která dovezla během necelých 3 měsíců ze zahraničí velké množství pohonných hmot a protože nezaplatila daně ani clo, tak se nelegálně obohatila o půl miliardy korun.

Potvrzuje to i ministr financí. "Mám nějaké kusé informace, že takový problém existuje, že tato společnost zneužila povolení, které měla k nezajišťování celního dluhu a že tam existuje nějaký výrazný daňový nedoplatek," uvedl Jiří Rusnok.

Podle ředitele odboru inspekce Generálního ředitelství Cel Zdeňka Koska dosáhl nedoplatek 572 milionů korun, protože firma M5 neplatila clo ani daně. O co tedy jde? Společnost M5 vznikla v březnu 1998 v Jihlavě. Postupem času se zaměřila především na obchodování s palivy a mazivy. V loni v létě se firmě podařilo získat od GŘ Cel speciální povolení.

O charakteru tohoto povolení blíže hovoří ředitel prvního odboru GŘ cel Lubomír Žemlička: "Ta firma měla povoleno nezajišťovat celní dluh. Pokud vám celní úřad propustí zboží a vy okamžitě nezaplatíte, tak musíte tu částku z celního dluhu nějak zajistit - buďto složením peněz, což se rovná zaplacení, nebo se za vás musí někdo zaručit."

Podstatou celé kauzy se stalo právě toto povolení celníků dovážet do republiky ropné produkty bez povinnosti okamžitého placení daní a cla už na hranicích. Bez takového povolení by firma takový podvod vůbec spáchat nemohla. Dluh i s penále dosáhl výše 572 milionů korun. Vymáhá celní úřad vůbec tyto nedoplatky? "Samozřejmě, že celní úřad poté zahájil vymáhání nedoplatku. Doposud je výsledek v porovnání s výší nedoplatku mizivý," odpovídá Pavel Pilár, náměstek ředitele Celního úřadu Děčín.

Firma M5 měla jen 100 000 korun základní jmění. Nikdy před tím nedovážela ze zahraničí žádné zboží a celníci s ní tak neměli žádné zkušenosti. Přesto jí ředitel prvního odboru GŘ cel Lubomír Žemlička vystavil povolení dovážet zboží bez zajištění celního dluhu.

V čele firmy M5 se přitom postupem času vystřídalo několik mužů. Původně byl jediným majitelem a jednatelem M5 Martin Hajman z Jihlavy. Podařilo se nám zastihnout jeho otce. "Říkám vám, že se s vámi nebudu bavit. Na shledanou," řekl pouze.

O Martina Hajmana se v roce 1999 zajímala policie v souvislosti s vyšetřováním jiného podvodu dosahujícího rovněž značné škody. Těsně před zahájením dovozu pohonných hmot převedl Hajman firmu M5 na jistého Milana Vítka z Brna, který se nedlouho před tím vrátil z vězení. V minulosti byl trestán za krádeže, podvody, vydírání nebo i mravnostní trestné činy.

Ve stejný den, kdy se tento muž Milan Vítek stal jednatelem a jediným společníkem této firmy, došlo k prvnímu problematickému dovozu nafty firmou M5. Pokusili jsme se Milana Vítka přímo oslovit. "Co vám k tomu mám říct? Já jsem byl jednatel. Z jakého důvodu? Podívejte se, tohle já vám tady nemůžu vykládat," řekl.

I přesto, že firmu oficiálně vedl Milan Vítek, dále sám za firmu vystupoval a rozhodoval Martin Hajman. Vítek totiž pro Hajmana ihned vystavil plnou moc k veškerým právním úkonům za společnost a jmenoval ho obchodním ředitelem. Martina Hajmana se nám nakonec podařilo zastihnout telefonicky. "Já k tomu fakt nemám co říct, nemám."

Zjistili jsme však, že půlmiliardový dluh po celou dobu vznikal prakticky s vědomím celních úřadů. O problematickém dovozu firmy M5, když se dlužná částka pohybovala okolo 50 milionů korun, informovalo vedení Celního úřadu Děčín nejvyšší představitele GŘ cel. Stalo se tak v polovině listopadu. Přesto úřad firmě odebral povolení zajišťovat celní dluh až po dvou měsících - v polovině ledna. Celou dobu přitom M5 dovážela zboží a vyhýbala se placení. "Dva měsíce jsme museli čekat, až bude pravomocné to rozhodnutí, protože jestliže rozhodnutí není pravomocné, tak se o něj nemůžeme opírat," vysvětlil ředitel prvního odboru GŘ Cel Lubomír Žemlička.

Z ustanovení celního zákona však vyplývá, že proti problematickým dovozům mohli zasáhnout i samotní celníci z hraničních přechodů. Náměstek Celního úřadu Děčín se odvolává na na začátku zmiňované povolení o nezajišťování celního dluhu vydané GŘ Cel. Jak svou odpovědnost za toto rozhodnutí charakterizuje právě ředitel GŘ Cel Žemlička? Z titulu své funkce jste doporučil, aby tuto licenci nerespektovali. Souhlasíte s tím? Nesete za to odpovědnost? "Za to, že jsem někomu něco nedoporučil?"

Každopádně aniž by to celníci původně tušili, nesetkali se tentokrát s obyčejnými podvodníky, ale s dobře připravenou a organizovanou skupinou pachatelů. Otázka finančních zdrojů pro uskutečněné obchody s dovezenou naftou a benzínem, na jejímž konci je půlmiliardový daňový únik, je tou hlavní, kterou se teď snaží zodpovědět speciální policejní týmy. Od února totiž policie prošetřuje trestní oznámení, které na společnost M5 podali právní zástupci GŘ cel. Je však otázkou, zda svůj díl odpovědnosti ponesou samotní celníci.

Spustit audio

Více z pořadu