Opavský archiv ukazuje, jak vypadala recese v 19. století

Měli vlastní rituály, tituly, ale i řády a kovové odznaky. Ti nejlepší si z nich složili na obleku rytířské brnění, ukazuje na fotkách Ondřej Haničák ze Slezského zemského muzea. „Byla to vlastně i parodie společenského řádu, velmi zajímavá a typická věc pro to 19. a začátek 20. století,“ říká Haničák.

Opavský spolek Schlaraffia|foto:Slezské zemské muzeum

Členy Schlaraffie byli například ředitelé lázní a muzea, významní obchodníci. V Praze, kde byl spolek založený v roce 1859, třeba Emil Škoda. Tato zvláštní hra se z Prahy rozšířila do 300 míst na světě. „Převlékali se za pseudorytíře, vystupovali pod pseudorytířskými přezdívkami. Většina z nich byla velmi vtipná, protože ironicky narážela na nějakou jejich vlastnost, profesi a podobně. V Opavě máme z nějakého důvodu nejlépe zachovaný archivní fond,“ říká Martin Pelc ze Slezské univerzity.

Nejdůležitější pro členy bylo přátelství, umění a humor. Do veřejného dění se ale nezapojovali. Organizace měla v době největší slávy 14 tisíc členů v mnoha zemích. A nezanikla ani po 166 letech. „Už samozřejmě nemá sídlo v Praze, ale ve švýcarském Bernu a aktivní je zejména ve Švýcarsku, Německu, Rakousku a v USA,“ dodává Pelc.

Původní a originální podoba svérázného spolku ale skončila v roce 1939, společně se začátkem druhé světové války.