Opavští astrofyzikové jsou na stopě důkazu existence červí díry

„Toto je obrázek, který reprezentuje srovnání, kde jsme původně předpokládali supermasivní černé díry,“ ukazuje na změť čar a křivek Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu na Slezské univerzitě v Opavě.

Jsou to výsledky rentgenového záření zachyceného družicemi, které mělo vycházet z okolí obřích černých děr. Jenže tady selhaly úplně všechny výpočty a předpoklady. Takže bylo nutné zjistit, proč to nefunguje.

Čtěte také

Na vesmírnou podívanou zve Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě

„Napadlo nás, že jednou z těch cest by mohlo být, že zaměníme předpoklad černé díry předpokladem červí díry. A kupodivu to vyšlo,“ dodává Stuchlík.

Je to zatím jenom první indicie, teprve první náznak důkazu, že červí díry opravdu existují a zkratky prostorem i časem, hvězdné brány, nemusí být jenom fantazií.

Na výzkumu spolupracuje také Jaroslav Vrba. Tajemství odhaluje záření z takzvaných akrečních disků. „Ta částice je na nějaké kruhové orbitě, ale částečně se na ní vrtí. To vrtění my jsme schopni pozorovat v rentgenovém záření. Ten náš test je spíš ukázkou, že to je možné, ne že to opravdu existuje. Takže opravdu na začátku,“ vysvětluje.

Červí díru můžeme podle dosavadních zjištění popsat jako stabilizovanou černou díru, kdy zůstane zachované ono průchozí hrdlo mezi dvěma světy. Vědci z Fyzikálního ústavu ve výzkumu pokračují. Snaží se zjistit třeba to, jak by vypadaly astrofyzikální jevy na opačné straně červí díry.