Osmičková výročí: Mezi událostmi roku 1938 trochu zapadá květnová částečná mobilizace

24. květen 2018

Přesně před 80 lety prožívalo tehdejší Československo první kritické období zlomového roku 1938. Kvůli zprávám o možné invazi německých vojsk povolala vláda do zbraně téměř 200 tisíc záložáků. V našem kraji obsadili vojáci na několik týdnů nově vybudované opevnění od Jeseníků až k Bohumínu.

„Nacházíme v Milostovicích na Opavsku u pěchotního srubu U trigonometru,“ říká historik Slezského zemského muzea Ondřej Kolář na stropě tohoto srubu. Když se podíváme doleva, doprava, je tady spousta dalších menších i větších bunkrů. A podobně to tady vypadalo i v roce 1938.

„Tady to byl jeden z těch úseků opevnění, které v té době byly už poměrně slušně dokončené. Taky byl budovaný přednostně – charakter krajiny i strategický průmysl ostravského regionu vytvářely obavu, že by právě tady mohlo dojít k německému útoku. Takže v květnu 1938 při vyhlášení takzvané částečné mobilizace už ten stav opevnění byl velmi podobný tomu, co můžeme vidět dnes,“ vypráví historik.

Řada pěchotních srubů u Milostovic na Opavsku

Květnová mobilizace je tak trochu ve stínu té zářijové velké mobilizace. Proč vlastně k ní došlo?

Falešné Vítkovice na Hlučínsku. Po stopách kamuflážní makety železáren

Místo, kde se falešné Vítkovice rozkládaly

Poblíž Háje-Smolkova a Koutů na Hlučínsku existuje rozsáhlý prostor, kde za druhé světové války stávala utajená fabrika. Měla dřevěné komíny, falešné koleje a přísné utajení i dozor.

„Faktorů bylo několik. Z těch obecných politických souvislostí to byly důsledky takzvaného anšlusu Rakouska z března 1938, dále tady byly takzvané karlovarské požadavky Sudetoněmecké strany z dubna téhož roku, které požadovaly autonomii sudetských Němců v rámci Československa. A potom to byly i zprávy rozvědky o pohybech německých vojsk v blízkosti hranic, které byly vyloženy jako příprava k útoku na Československo, což se později ukázalo jako poplašná zpráva,“ připomíná Ondřej Kolář.

Byla to částečná mobilizace, to znamená, ne všichni záložáci nastoupili. „Týkalo se to jednoho ročníku záloh plus řádově desítek tisíc různých technických specialistů – spojařů, samozřejmě letců, řidičů a podobně. Pokud můžeme z pramenů soudit, tak ta takzvaná částečná mobilizace měla poměrně hladký průběh, nedocházelo na rozdíl od té potom všeobecné mobilizace v září k masovým dezercím sudetských Němců nebo maďarských odvedenců a podobně,“ vypráví historik.

Nástup československých vojáků

Přemýšlíte nad tipem na zajímavý výlet? Zkuste bunkry v Darkovičkách

Areál československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách

Hlučínsko. Kromě jiných turistických zajímavostí tato oblast nabízí i areál československého opevnění. Najdete ho v Darkovičkách a jsou v něm k vidění bunkry ve funkčním stavu z roku 1938, ale i poznamenané válečnými událostmi.

„Částečná mobilizace očekávání do ní vložená z pohledu československého státu splnila. Obecně se jednotliví velitelé úseků průběh obecně pochvalovali, byť byly samozřejmě nějaké dílčí technické nedostatky, co se týče zásobování, ubytování vojáků a podobně. Ale celkově byl průběh hodnocen kladně. I političtí činitelé si pochvalovali, že přispěl k určitému uklidnění poměrů, že se trošku uklidnily některé radikální projevy mezi sudetskými Němci. Že se obnovila důvěra občanů ve státní moc a v odhodlání a schopnost státu bránit své hranice. Na druhou stranu ty květnové události trošku poškodily Československo ve světě, protože přišly zrovna v době obecních voleb. A nacistická propaganda to samozřejmě v zahraničí interpretovala tak, že československá armáda chtěla zastrašit německé voliče,“ připomíná historik Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea.

autor: Michal Polášek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.