Ostrava od roku 2007 investovala do ochrany ovzduší 14 miliard, přesto ji dál trápí smog

„Kdysi nebylo tolik aut. A aby si tady jezdil pro nákup jeden člověk v autě, jen tak pro nic za nic,“ říkají manželé Adamovští. Podle nich by se mělo město pro auta v období smogu pro auta uzavřít.

Jenže se zavedením třeba nízkoemisních zón Ostrava zatím nepočítá. Podle primátora Petra Kajnara kvůli nevyhovujícím zákonům. Vjezd je totiž možné zakázat pouze v lokalitě, kterou jde pohodlně objet po alternativní trase. A této podmínce podle studie vyhovuje jen městská část Poruba.

„To, co my potřebujeme, je třeba mít možnost omezit v době inverze plochu čtyř okresů, dopravu třeba nějakou známkou, která by se zpoplatnila a tam by to potom pomohlo,“ popisuje Kajnar.

Vedení Ostravy ale tvrdí, že pro zlepšení ovzduší ve městě dělá maximum. Náměstek primátora Dalibor Madej z ODS má v ruce tabulky s čísly, kolik město do životního prostředí investuje.

„Když jsme posbíraly veškeré údaje, co jsme investovali do životního prostředí, překvapilo nás to samotné. Od roku 2007 mluvíme o částce 14 miliard korun,“ vypočítává. Z toho šlo jen na zlepšení ovzduší skoro 8 miliard.

Drtivou většinu částky ale zabírá příspěvek dopravnímu podniku na jízdenky. „Spíš bych se dívala na efektivitu vynaložených peněz, jestli se opravdu zaměřujeme na ty zdroje, které to vzduší mohou nejvíce ovlivnit,“ říká Kamila Plocková ze sdružení Čisté nebe.

To, že se ne všechny peníze se podařily efektivně vynaložit, to přiznávají i zástupci města. Třeba jako hromadná doprava zdarma v době smogu, která městskou kasu přišla na více než 20 milionů korun.

„Čekali jsme od toho, že lidé v době inverze nechají svá auta doma a začnou jezdit zdarma MHD. Bohužel se tak nestalo, jsme líní,“ poznamenává náměstek Madej.

Město si teď připravuje podklady pro jednání s novým ministrem životního prostředí. Chce ho mimo jiné přesvědčit, aby stát zvýšil svůj podíl dotace na výměnu neekologických kotlů.