Ostravské ovzduší bylo loni nejčistší za poslední desítky let. Pomohlo počasí a utlumení huti

„To je největší trend roku 2024, kdy došlo na území jedné čtvrtiny Ostravy k největšímu zlepšení ovzduší,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Radost ze zlepšení ovzduší ale bude mít jen krátké trvání, upozorňuje Lucie Hellebrandová z ostravské pobočky Zdravotního ústavu. Od příštího roku se totiž v Evropě zpřísní zákonné limity u prachu i dalších škodlivin. „Třeba u benzenu by se z pěti mikrogramů ročního limitu mělo sestoupit na 3,4 mikrogramů. Tam už se může stát, že se opět přehoupneme do červených čísel a tím pádem zase budeme vyčnívat na té mapě České republiky,“ vysvětluje.

Čtěte také

Za lepším ovzduším posledních let stojí i počasí – větrné zimy a kratší topné sezóny

„Česká republika se stále ještě pohybuje na úrovni spíše těch východoevropských zemí. Rizika ze znečištění ovzduší jsou zde výrazně větší, než je tomu ve většině západoevropských států,“ nabízí srovnání v rámci Evropy Blanka Krejčí z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Dopady škodlivin na zdraví už roky zkoumají experti z Akademie věd. Zjistili, že obyvatelé Ostravska se životu ve smogu geneticky přizpůsobili. Objevili takzvaný Ostragen, ale spoléhat se na něj podle Pavla Rössnera nedá. „Rodiny, které žily na Ostravsku po více generací, se mohly přizpůsobit. Nicméně pořád z hlediska nemocnosti zvláště v dětském věku, ty škodlivé látky na ten organizmus působí také,“ dodává Rössner.

Na magistrátu spočítali, že v Ostravě zbývá vyměnit víc než pět stovek starých domácích kotlů. Ulevit od znečištění z dopravy chtějí i výstavbou severní části obchvatu a další podporou hromadné dopravy na úkor aut.