Ostravský brousek je unikátní hornina spojená s pradávnou sopečnou erupcí
Geologickou expozici má v Ostravském muzeu pod palcem geolog Pavel Barták. Představí nám unikátní horninu sopečného původu, specifickou právě pro Ostravsko. Nese název Ostravský brousek a trůní pod sklem jednoho z expozičních šuplíčků.
„Jedná se o horninu, která vznikla zhruba v období pozdních prvohor, tedy před asi 327 miliony lety. Na území dnešního Ostravska je její vznik spojen s aktivitou poměrně vzdáleného vulkánu,“ popisuje Pavel Barták.
Vulkán byl vysoce explozivní a velké množství sopečného popela se dostalo i do výšek přes 30 kilometrů. Sopečný prach tak může kolovat až ve stratosféře.
Jak daleko tato sopka od Ostravy byla, geolog neví. „Přímo tu sopku nemáme k dispozici. Nemáme to zmapováno z toho důvodu, že byl ten vulkán opravdu starý přes 300 milionů let a následnými geologickými procesy se nezachoval. Takže nemáme jasnou představu, kde se nacházel. Ale pravděpodobně to bylo ve vzdálenosti několika set kilometrů,“ dodává geolog.
Proč brousek
„Ten název pravděpodobně vznikl z charakteristických vlastností této horniny, která je výrazně prokřemenělá. Křemen je vlastně minerál, který disponuje značnou tvrdostí, což potom způsobuje i tvrdost a kompaktnost horniny, podle čehož byla nejspíš pojmenována,“ domnívá se Barták.
Ostravský brousek pochází z černouhelného dolu Staříč. Hornina se hluboko pod zemským povrchem nachází právě kvůli svému stáří.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
