Owiny Sigoma Band: Afro-futuristický knokaut

Pětice londýnských muzikantů semklá zájmem o taneční elektroniku, afrobeat a funky přijela do keňské Nairobi v roce 2009 bez předem určeného programu. Klávesista Jesse Hackett se dokonce přiznal, že o zemi dopředu pouze věděl, že tu "kluci rychle běhají" a nebýt toho, že ho k návštěvě vybídla kamarádka Hetty Hughes z neziskové organizace Art of Protest, nevzpomněl by si na jediný důvod, proč se trmácet takový kus cesty. Ačkoliv předtím s African Expressem Damona Albarna navštívil Nigérii a Kongo a s Gorillaz odjel světové turné. Hetty si od návštěvy slibovala dvojí efekt: během neformálních jam ssesion a workshopů představit místním muzikantům moderní západní hudbu. U Hacketta, jeho bratra, baskytaristy Louise, kytaristů Sama Lewise a Chrise Morphitise a bubeníka Toma Skinnera pak předpokládala možný zájem o tradiční hudbu národa Luo. Že z toho vzejde skupina Owiny Sigoma Band by Hesse, natož Hacketta, nenapadlo ani ve snu.

Luo patří v Keni mezi třetí nejpočetnější etnikum a žijí převážně na západě země kolem Viktoriina jezera. Národ rybářů a zemědělců sem dorazil před pěti sty lety, nicméně historie lyry nyatiti - symbolu hudby Luo - dokazuje, že na cestě strávili daleko víc času: její původ totiž sahá až do Sumerské říše. Má vypouklou ozvučnici ze dřeva potaženou kravskou kůží a v rámu natažených osm strun. Horní čtyři představují první dny po narození, spodní čtyři pak počet dnů strávených už na věčnosti, což souvisí se silnou vírou Luo v posmrtný život. Hráč sedí na nízké stoličce a někdy má k udržení rytmu na pravé noze připevněný kovový zvonek. Zdůrazněno hráč - lyra je totiž zapovězená ženám.

O tom Hackett & spol nic netušili a vlastně ani neměli v plánu se pouštět do jakýchkoliv etnomuzikologických studií. Namísto toho se hned po příjezdu naplno zapojili do celonárodního mejdanu - země zrovna bouřlivě oslavovala prezidentskou inauguraci Baracka Obamy, jehož otec pochází z národa Luo. Přestože si z toho večera prý pamatují pouze útržky, jedno jim bylo jasné: když je ráno, ještě v kocovině, probudil Joseph Nyamungu, jak se ukázalo zpěvák a mistrovský hráč na nyatiti se kterým v noci jamovali, pochopili, že potkali toho pravého. Následovalo to, co kytarista Lewis popsal jako "několikadenní intenzivní jamování s pivem a cigaretami", do něhož se zapojil také Charles Owoko se soupravou tradičních keňských bubnů nyiduonge. Něco takového slyšeli Londýňané poprvé v životě, hudba Luo a novodobý městský styl benga je přesto pohltily.

Obal desky Nyanza |foto: Oficiální web kapely

Se syrovými nahrávkami po návratu zašli za slavným Gillesem Petersonem. Udělali na něho dojem, takže jim nabídl smlouvu na svém labelu Brownswood a vyslal je nazpět do Nairobi. Tentokrát se natáčení zúčastnilo dvanáct keňských muzikantů: do jednoho z národa Luo, jehož tradiční hudba tvoří páteř debutového alba Owiny Sigoma Band - syntéze písní Luo, benga, basující elektroniky, funky a afrobeatu. Z "Luo-London-Soundclash", jak kapelu začala titulovat vlivná média, sálala vyložená radost ze vzájemného poznávání, kterému podlehl i Damon Albarn, hostující v několika skladbách s varhanami Farfisa.

Rozdíl mezi debutem z roku 2011 a následujícím albem Power Punch signalizoval už obal - pohodové sezení v jam ssesion pozicích na židlích vystřídal sebevědomý Nyamungu v boxérské pozici, nachystaný ke knokautu. A k němu také skutečně došlo. Power Punch natáčené v Londýně už pouze za účasti Nyamunga a Owoka patřilo mezi top alba roku 2013 a Owiny Sigoma Band katapultovalo mezi nejoriginálnější reprezentanty fůze africké hudby s elektronikou a funky.

Nové album Nyanza opět vychází z kontrastu klubové taneční scény kosmopolitního Londýna, akustických nástrojů a tradičních písní Luo. Z předešlé sestavy zůstal u skupiny "za Brity" bubeník Skinner a bratři Hackettové a vznik desky provází odlišný příběh: část natáčení proběhlo v domovské vesnici obou Keňanů v regionu Nyanza, kam přijeli Owiny Sigoma Band místním odehrát koncert, natažený nakonec jamováním na dvanáct hodin. "Spousta těžké hudby a changaa. Jedna z nejvíc magických nocí, jakou jsem kdy zažil. Uprostřed Keni a pod hvězdami. Všichni jsme byli až do konce v tranzu a nemyslím si, že bych se někdy podobně vzdálil od normálního života," popsal atmosféru Tom Skinner a potvrdil tím, jak se útěk z hektického městského prostředí na zvuku fascinujícího alba podepsal, protože provizorní studio si skupina později rozložila také v horách, u jezera a využila i nabídky rastafariana Jah Mice. Do skladeb proto přirozeně vklouzly přírodní zvuky, vrčení generátoru, kvokání kuřat a v Chaanga Attack sborový zpěv přihlížejících dětí. Pouze zlověstné intro (Nairobi) Too Hot - slyšíme dávky samopalu - nás z vesnické psychedelie vrací do reality a připomíná dubnový islamistických útok somálských milicí Šabáb, kdy na univerzitě ve městě Garissa zemřelo bezmála sto padesát lidí.

Intenzivním keňským zážitkům podlehli všichni: rytmus skladby Luo Land v nich údajně explodoval po noci strávené hraním s vesničany a Nyamungo ji improvizovaně odzpíval na jeden zátah. Zbytku kapely pak vysvětlil, že jde o příběh želvy oblečené v rasta pláštěnce.

Hackett se v jazykovém babylonu střídá ve zpěvu s Nyamungem a ještě z Keni poslal své čerstvě narozené dceři sladce znějící pop-pozdrav: I Made You / You Made Me prý vedle syntpopu 80.let ovlivnil i gospel z kostela v Nairobi.