Perla mezi židovskými pohřebišti. Lesní hřbitov v Podbřezí najdete uprostřed přírody
Jestli můžeme o některém hřbitovu říct, že je opravdu krásný, pak určitě o židovském hřbitovu v Podbřezí na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Hřbitov s rozlohou zhruba 700 metrů čtverečních se nachází 300 metrů východně od dominanty obce, zámku Skalka, na pravém břehu Zlatého potoka.
Když projdete malou vstupní brankou, spatříte za ohradní zdí z lomového kamene téměř stovku náhrobních kamenů pocházejících z let 1725 až 1906. Nejstarší náhrobek patří Lipmanovi, synu Ješaji, který zemřel v roce 1725, poslední potom Samuelu Kischovi zemřelému v roce 1906.
Židovský hřbitov v Podbřezí byl dlouho stranou pozornosti, až v 90. letech minulého století došlo k vyčištění pozemku od nežádoucí zeleně, opravila se ohradní zeď a postavily se všechny povalené náhrobky, které jsou nyní postupně restaurovány.
Na hřbitov stojí za to zavítat v kteroukoliv roční dobu. Není totiž pochyb, že uvidíte jednu z nejvzácnějších památek východních Čech. V blízkosti hřbitova, asi jeden kilometr severozápadně od Skalky, se nachází přírodní rezervace Skalecký háj. Jedná se o lokalitu lužního lesa s cennými rostlinami, například prvosenkou jarní nebo lilií zlatohlavou.
Židovský hřbitov v literatuře
Není divu, že krása tichého a tajuplného lesního zákoutí s blízkým splavem inspirovala spisovatele. Alois Jirásek ho zmiňuje v románu Temno a spisovatel Karel Krpata o skaleckém židovském hřbitově napsal: „…není na českém venkově židovského hřbitova, který by směl se skaleckým soutěžit v malebnosti a přitažlivosti polohy. Čtyři tóny výjimečné působivosti se tu slily v strhující akord přírodní krásy – snivé lesní údolí, jará horská bystřina, ryčně rozhlaholený splav a v sebe stulené, roztodivně vrávorající kameny s hebrejskými nápisy…“
Hřbitov uprostřed lesa je zároveň i místem jako stvořeným pro nějakou tu pověst. A tak se vypráví o lakomém Löwim, který prý šidil a nashromáždil značné bohatství. Ale navenek se tvářil jako chuďas a ani své rodině nedával dostatek peněz na slušné živobytí.
Když zemřel, říkalo se, že někde musel ukrýt svůj poklad. Dodnes prý na hřbitově straší, když každou noc musí ze své skrýše vytahovat a přepočítávat zlaťáky. Vysvobodit ho prý může jen ten, kdo s ním o měsíční noci stihne zlaťáky přepočítat. A protože se dosud nikdo takový nenašel, čas od času se prý v noci na hřbitově objevují světélka – odlesky Löwiho zlatého pokladu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Jak ochránit podmořské kabely? Vždy se něco pokazí. Ujistěte se, že víte, komu volat, radí americký voják
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Majitel neznámý. Pozemky za pět miliard propadly státu, jsou velké jako třetina Prahy
