Pocity lidí s handicapem nebo jaké to je být seniorem si mohli vyzkoušet lidé v Novém Jičíně na Dni sociálních služeb

13. září 2018
Gerontooblek ztěžuje pohyb a zrak

Jaké to je být nemohoucí senior nebo osoba s hendikepem, anebo jak vidí svět opilý či zdrogovaný člověk. Nejen to mohli zažít na vlastní kůži lidé na novojičínském náměstí. Tamní radnice pojala tradiční den sociálních služeb netradičně. Nabídla třeba možnost vyzkoušet si gerontooblek, tedy speciální sadu, která napodobuje život seniora.

Pracovnice novojičínské pečovatelské služby oblékají na mladou ženu něco, co vypadá jako chrániče při sportu. Jsou na nich ale zavěšená závaží. „Dobrý. Teda dobrý to teda není. Tý jo,“ reaguje překvapeně účastnice akce na otázku jaké to je. Rukavice jsou kvůli jemné motorice – máte špatnou jemnou motoriku, rukavice vám ztíží pohyblivost.

Speciální oblek si půjčila novojičínská služba ProSenior. „Je to gerontooblek, který máme půjčený ze Střední zdravotnické školy ve Frýdku-Místku. A má mladším lidem simulovat stáří. To znamená, jak je těžké se ohnout, jak špatně ti lidé vidí, jak těžko zvednou nohu. Nebo třeba když zkusí vyplnit žádost, jak je to těžké pro ty lidi,“ vysvětluje Alice Hynčicová, vedoucí služby ProSenior.

Pohled opilého člověka přes speciální brýle, vytyčenou trasu málokdo zvládl bez problémů

„Nic nevidím, tak vám neřeknu. Je, aha, už vím, co to je. Hůlka. První kroky jsou velmi nepříjemné, protože nic nevidím skoro. A je to hrozně fakt těžké ty nohy,“ zjišťuje Jana, další z účastnic akce.

„Nejhorší byla vůbec vlastně ta orientace, že člověk špatně viděl, bála jsem se, že do někoho narazím. Vůbec něco zvednout z té země, ohnout se. Jako nemají to vůbec staří lidé jednoduché,“ sděluje pak své poznatky.

Za organizátory tady potkáváme Danielu Susíkovou, vedoucí odboru sociálních věcí novojičínské radnice. „Kromě gerontoobleku tu máme například vytvořený byt a člověk se tam může zkusit pohybovat s kompenzačními pomůckami, s chodítkem, s vozíkem a tak dále. Máme brýle, které simulují slepotu, a člověk se musí zkusit podepsat, musí si nalít kávu, čaj a tak dále. Dále si tu lidé mohou zkusit lehnout na papundekl, přikrýt se larisou a vyzkoušet si, jaké to je spát na ulici,“ dodává Daniela Susíková.

Možnosti odpočinout si pod dekou na kartonu se lidé spíše ostýchali
Spustit audio

Související