Pod Vyšehradem stojí Libušina lázeň - místo, kam si kněžna údajně vodila milence

10. duben 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na Vyšehrad z parníku

Máte rádi pověsti? Tak s námi pojďte na Vyšehrad. Vystoupejte na tamní vyhlídku a rozhlédněte se po Praze. Až se váš zrak zastaví kousek nad tunelem ve Vyšehradské skále, kterým projíždějí auta i tramvaje, uvidíte zbytky stavby. Jde o jednu z gotických památek, které se tu dochovaly. Obvodové zdivo někdejší strážní bašty. Říká se jí ale také Libušina lázeň.

Bašta pochází z přelomu 14. a 15. století, byla pravděpodobně součástí opevnění Vyšehradu. A proč je nazývána lázní? Pověst říká, že se tu koupávala kněžna Libuše se svými milenci. A když ji přestali bavit, shodila je skalní proláklinou do řeky. Do Vyšehradské tůně, která je údajně nejhlubším místem Vltavy v Praze – její hloubka má být až devět metrů. S touto pověstí přišli v 19. století pražští Němci, kteří tak prý chtěli snížit důstojnost kněžny Libuše.

Z vysokého ostrohu, na němž Libušina lázeň stojí, skočil podle další pověsti do Vltavy kůň Šemík se zemanem Horymírem, kterého tak zachránil před popravou. Horymír nesouhlasil s tím, že vladyka Křesomysl odmítl jeho žádost o zákaz dolování stříbra na Příbramsku, protože lidé zanedbávali práci na polích. Za vzpouru byl odsouzen k propadnutí hrdla.

Pohled ke Zbraslavi

Podle jiné pověsti je uvnitř Vyšehradu jeskyně s uloženými poklady, mezi které patří stříbrný kůň, věnovaný knížeti Nezamyslovi horníky z Lipnice, Libušina zlatá žabka a zlatá kvočna s dvanácti zlatými vejci. Poklady hlídá český lev s dvanácti lvíčaty a čeká, až bude třeba jít Vyšehradu na pomoc.

Když odhlédneme od pověstí, existuje i skutečný vyšehradský poklad. Je to kolekce historických dokumentů a bohoslužebných předmětů z majetku Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Jsou mezi nimi gotické, renesanční a barokní monstrance, procesní kříž, mešní kalichy i obraz Vyšehradské madony. Jde o třetí největší pražský poklad po svatovítském a loretánském.

Více se dočtete na stránkách Pražské informační služby www.praguewelcome.cz.

Spustit audio