Pokladny

3. únor 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Pokladničku na ukládání uspořených peněz měl a nebo má doma snad každý z nás. Schováváme do ní své cennosti s vírou, že jsou přístupné jen nám a nikomu jinému. Na podobném principu pracují také registrační pokladny.

Zákon o registračních pokladnách vešel v platnost v roce 2005. Od té doby zavazuje živnostníky používat speciální elektronická zařízení k evidenci plateb. To aby snad podnikatelé nešidili stát na daních. Tehdy to vyvolalo vlnu negativních reakcí, historie registračních kas ale pamatuje doby, kdy obchodníky trápilo úplně něco jiného. Spíš než na blaho státu mysleli na blaho vlastní. Na konci 19. století si totiž lámali hlavu nad tím, proč, když jejich podnik neskutečně prosperuje, byli po finanční stránce téměř na mizině. Na vině byli nenechaví zaměstnanci, kteří se kvůli absenci jakéhokoliv zabezpečení mohli kdykoliv dostat k hotovosti. A do těchto dob spadá i vznik obchodních kas, jak je v pozměněné moderní podobě známe dnes. Jejich počátky mapuje například i aktuální expozice ve Výstavní síni v Orlové, kde jsem měla možnost i já srovnat tehdejší a dnešní podobu obchodnických vymožeností. V mé soukromé soutěži vyhrála jednoznačně nezničitelná padesátikilová pokladna s klikou a typickým cinkavým zvukem. Ptáte se proč, když ty současné jsou jednodušší na ovládání a vystačí si jen s čárovým kódem? Hned vám to vysvětlím. Nejenže jsou ty staré vzhledově krásnější, odráží dobové styly a jsou ozdobou celé prodejny, ale dodávají na důstojnosti i samotnému prodávajícímu. A když náhodou zobrazí špatnou částku, nakupující dostane drobný peněžní obnos jako bonus. Navíc jsou mechanické, takže mohou fungovat i při absenci elektřiny, což je teď skoro nepředstavitelné. Nejvíc mě ale v mém výběru ovlivnil fakt, že staré registrační pokladny dokáží zaúčtovat i nákup takzvaně na sekeru. A upřímně, kdo vám v dnešní době prodá něco jen na dobré slovo???

autor: Kateřina Daňková
Spustit audio