Poprat se s trhem práce je pro horníky strašně těžké. Nová šichta je hlavně o tom, říká režisér Jindřich Andrš. S dokumentem uspěl na Ji.hlavě

12. listopad 2020

Pozoruhodný příběh někdejšího horníka Tomáše Hisema zachycený ve snímku Nová šichta si na jihlavském festivalu dokumentárních filmů získal přízeň publika i poroty a stal se nejlepším českým dokumentem. Režisér Jindřich Andrš mluvil ve Vizitce nejen o hornických inspiracích, ale také o tom, co mu dala studia filmové vědy, jací učitelé ho na FAMU nejvíc ovlivnili anebo v jaké písni se podle něj nachází nejlepší saxofonové sólo.

Když Jindřich Andrš hledal ve druhém ročníku na Katedře dokumentárního filmu na FAMU námět na dokument, přišel mu vhod článek v časopisu Respekt. Dočetl se v něm, že se připravuje experiment: propouštění horníci z dolu Paskov se mají přeučit na programátory. „Řekl jsem si, že přeci není možné, aby to někdo mohl zvládnout. Celé mě to zaujalo i jako metafora dnešní doby, manuální práce končí a nastupuje etapa digitální,” řekl Andrš ve Vizitce Ondřejovi Cihlářovi.

Z filmu Nová šichta

Zvláštnost situace podtrhl jakýsi pre-rekvalifikační kurz, který probíhal už tři měsíce před uzavřením Paskova. Horníci usedali k počítačům ihned poté, co ze sebe osprchovali nánosy mouru. Teprve ti, kteří uspěli, mohli nastoupit na klasický rekvalifikační kurz na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Jindřicha Andrše mezi všemi horníky zaujal Tomáš Hisem, jenž na dotaz, jaký má vztah k počítači, odpověděl, že dobrý, pokud tedy člověk může navázat vztah se strojem.

Teorie jako základ pro natáčení

Hisem, absolvent hornického gymnázia, se během dvaceti let v dolech vypracoval až na technika a vedoucího směny a ve filmu se ukazuje, s jakou vervou si za nelehkým cílem – tedy pozicí zaměstnance v IT firmě – šel. Andrš ovšem upozorňuje, že Hisemův příběh není normou. „Tomáš je jedinečný případ,” míní. „Dostal šestiměsíční odstupné a po tu dobu se mohl rekvalifikovat, čehož plně využil. Lidé jako on nikdy nebyli na pracovním pohovoru, poprat se s trhem práce je pro ně velmi těžké a je to také obsahem filmu. V tom může být jeho příklad inspirativní.“ 

Čtěte také

Jindřich Andrš ve Vizitce mluvil také o spolupráci se svou ženou, hudební skladatelkou Eliškou Cílkovou, anebo o předchozích studiích filmové vědy. Tu původně začal studovat hlavně proto, že dvakrát neuspěl u přijímaček na FAMU. „Studium teorie se pro mě stalo základem pro natáčení. Naučil jsem se film analyzovat, uvědomil jsem si, jak funguje, jaké má výrazové prostředky, jak na diváka působí. Když mě pak na FAMU přijali, bylo pro mě jednoduší se ve všem zorientovat a nápady vrstvit tak, aby dávaly smysl,“ vysvětluje.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.