Poslední fajront: Poslechněte si dokument o konci těžby uhlí na Karvinsku
Konec těžby na Karvinsku uzavírá více než 250 let dlouhou historii černého uhlí. Dokument Poslední fajront zachycuje příběhy horníků, smíření a rezignace na místo, které formovalo celý region. Poslechněte si, jak se Karvinsko vyrovnává s koncem jedné éry.
S posledním fajrontem končí více než 250 let historie těžby na Karvinsku. Pro horníky jako Petr Foltýn to znamená konec nejen profesní ale i životní etapy. „Já jsem se smířil, těším se na důchod,“ říká po 41 letech v dole. Těžba byla pro něj osudová, smíření přichází pomalu.
Smíření a rezignace, to k chlapům z šachet nikdy nepatřilo. Byli to kdysi právě havíři, kteří uměli dát hlasitě najevo, že se jim něco nelíbí. Uměli bojovat za své platy, za důstojnější pracovní dobu. Celá Ostrava pocítila jejich hněv, třeba když se mluvilo o konci dolů Paskov. Strach o práci je tehdy vyhnal do ulic. Jsme už ale v jiném světě, vztek je pryč. Vystřídal ho smutek a hořkost. Horníci už na novináře nepokřikují, spíš mávnou rukou a jdou pryč.
Skončily až na jeden všechny doly. A místo demonstrací chodí horníci na burzu práce přímo na dole ČSM. Firmy si vybírají horníky, kteří by u nich mohli pokračovat.
Čtěte také
Co bude dál s Karvinskem a jaké důsledky může mít konec těžby? Globální i regionální ekonomika nabízí dva odlišné pohledy. Více než milion tun uhlí vytěženého v roce 2025 je v celkovém objemu uhelného dobývání v Česku jenom kapkou v moři – zhruba jedna třicetina. Dopad na hrubý domácí produkt je pak v setinách procenta.
Propuštění horníků celostátní statistikou nezaměstnanosti příliš nezahýbe. Ale na samotné Karvinsko to pravděpodobně dolehne citelně. Nezaměstnanost v tomto okrese je několikanásobkem celostátního průměru, na jedno volné místo připadá v přepočtu 22 zájemců, suverénně nejvíc v zemi.
„Co je pro Karvinsko také typické, je poměrně malá kupní síla,“ upozorňuje Marian Lebiedzik, který vede katedru ekonomie a veřejné zprávy na karvinské fakultě Slezské univerzity. Po tom, co se zastaví i poslední šachta, se to podle něj může ještě více prohloubit. Konec těžby se projeví i do rozpočtu některých obcí a měst, které přijdou o doplatky za těžbu. „Obce si budou moci dovolit méně investovat, méně stavět, což taky může svým způsobem regionální ekonomiku ovlivnit,“ míní ekonom.
Jak se region vyrovnává s těmito změnami? Co bude s lidmi, kteří v šachtách strávili celý život? Poslechněte si dokument Poslední fajront.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
