Poté. Křehká básnická pocitovka ostravského písničkáře Tomáše Hermana
Hudební přístav hostí mladého ostravského písničkáře Tomáše Hermana. Jeho album Podzámčí už sice má na křížku nějaký ten rok, ale bylo by škoda na tohoto autora neupozornit a zapomenout. Může totiž v budoucnu velmi příjemně překvapit.
Herman má rozhodně zajímavý hlas. Je to spíše hlas vypravěče, melancholický a sametový, prostoupený bolestí a jakousi skepsí než radostí a bezstarostnou pohodou. Přesto jeho písně nejsou trudnomyslné, ale spíše se týkají jeho vnímání světa, jeho zážitků, pocitů a stavů.
Podzámčí je něco jako první vlaštovka, která ještě jaro nedělá, ale už se učí pomalu létat.
Také Herman se určitě na dalších albech vyvaruje poněkud školáckých nedopatření. Ve srozumitelné výslovnosti a pohlídá si více intonaci zpěvu a zvukovou kvalitu nahrávky.
Přesto je také co chválit. Například v písni Poté je to krásné aranžmá, které je šité přesně na míru této křehké básnické pocitovky.
Příjemný poslech Českého rozhlasu Ostrava vám přeje Milan Bátor.
Související
-
Podzámčí ostravského písničkáře Tomáše Hermana
Z loňského roku se do Hudebního přístavu občas zatoulají nahrávky, které prošly bez povšimnutí médií. To je i případ nahrávky ostravského písničkáře Tomáše Hermana.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
