Poušť, led a absolutní klid. Z výpravy po Chile si Jakub Kynčl přivezl fenku. Své putování shrnul do cestopisu

14. červenec 2022

„Když se na vás člověk v Chile neusmívá, rychle utíkejte,“ doporučuje novinář, cestovatel a fotograf Jakub Kynčl. Procestoval 74 zemí světa a Chile navštívil poprvé v roce 2019 – tehdy ho uchvátila svou rozmanitostí. 

„Projedete tam pouští i ledem, zkrátka všemi pásmy. Hlavní cíl pro turisty bývá malebná Patagonie. Já jsem si vybral sever, poušť Atacamu. Tam ujedete úplně od všeho. Když nechcete, nikoho nepotkáte, a když chcete, tak taky ne. Dá se tam najít opravdu absolutní klid.“

Čtěte také

Jako fotograf, jehož snímky publikoval například Telegraph či Lonely Planet, má trochu zvláštní koníček. Vyhledává totiž temnou turistiku. Takový člověk vyráží na místa, která za sebou mají nějakou temnou historii. Fotil tak v Černobylu, v Kambodži, na polích, kde zabíjeli Rudí Khmerové, ale i v Portugalsku v opuštěném a ponurém sanatoriu. Proč? „Takové místo si dokáže udržet auru toho, co se tam dělo. A pro mě je to výzva, abych se to snažil zachytit na fotografii,“ vysvětluje Kynčl.

I v Chile našel takovou oblast a cestoval po opuštěných ledkových dolech z přelomu 18. a 19. století. Lidé tam kdysi žili v otřesných podmínkách a v současnosti po nich zůstalo několik desítek opuštěných, rozpadlých vesnic včetně hřbitovů ukrytých v poušti.

Jedním z těchto míst je také La Noria, kde se dnes těží jód. Tam se k cestovateli přidalo odrostlé štěně z místní polodivoké smečky. Malá fenka si Jakuba Kynčla vybrala a tak si ji po neuvěřitelné byrokratické i cestovní anabázi přivezl domů do Česka. Dal jí jméno Noria a její příběh je zachycen v Kynčlově nové knize o cestě do zemí Střední a Jižní Ameriky, která nese název Pas a pes. „Moje práce je to nejlepší, co se mi mohlo v životě stát,“ dodává.

Pohled na štíty parku Torres del Paine za rozbřesku

Jací lidé žijí ve 4 000 metrů nad mořem v Altiplano? Jak chutná naložený syrový ovčí mozek a proč se Jakub Kynčl příliš nezdržuje doma v Česku? Poslechněte si rozhovor Jarky Eliášové.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová