Pozůstatky hornické činnosti na Ostravsku

Důsledky dřívější hornické činnosti jsou na Ostravsku vidět takřka na každém kroku. Staré těžební věže se tyčí k obloze v místech moderní zástavby, na úřady práce chodí nezaměstnaní bývalí horníci a na haldách vytěžené hlušiny v zimě sáňkují děti. To ale nejsou ani zdaleka ty nejhorší dopady na tento region. Daleko nebezpečnější a ničivější je například výbušný plyn metan. Alois Kvěťák z Výzkumného ústavu uhelného v Ostravě-Radvanicích říká, že na Ostravsku je hned několik takových nebezpečných lokalit.

Alois Kvěťák, Výzkumný ústav uhelný: Nejvíce exponovaná je Slezská Ostrava a v Heřmanicích, kde v minulosti došlo k výbuchu metanu v obytné části finského domku a na jámě Hugo došlo k výbuchu metanu a smrtelnému úrazu.

Právě kvůli metanu vyhlásili v Orlové minulý měsíc krizový stav. Tento výbušný plyn se dostal z podzemí až do městské kanalizační sítě. Koncentrace byla tak vysoká, že hrozil výbuch. Starosta Orlové připustil, že právě kvůli metanu nebude tato oblast pro život ještě dlouho úplně bezpečná.

Starosta Orlové: Když víme, že ten metan se tady nachází pod Starou Orlovou, tak nemohu říct, že to je oblast úplně bezpečná.

Obyvatelé Orlové mají kvůli metanu strach.

Obyvatelé Orlové: Já z toho mám strach, z těch uzavřených starých dolů. Měli by to hlídat, mohlo by se někdy něco stát. Pracuji v hornictví, tak vím, co to dokáže. Je to nebezpečné. To je všechno souvislost s těmi událostmi se zavíráním šachet a ten metan se musí někde projevit.

Do doby, kdy byla v tomto regionu aktivní řada dolů, se souběžně s těžbou černého uhlí odčerpával také metan. V devadesátých letech se většina těžebních věží zastavila a s nimi i řízené odčerpávání tohoto plynu. Primátor Ostravy Čestmír Vlček tvrdí, že jedním z možných řešení tohoto problému je využití metanu jako energetického zdroje.

Čestmír Vlček, primátor Ostravy: Problém je v tom, že toto je otázka využití komerčního a že podle dosavadních propočtů je cena takto získané energie vyšší než všechny ostatní energie, které se dnes dodávají. Možným řešením by ale bylo, a už v praxi toto existuje v Severním Porýní-Vestfálsku, že je zákonnou normou nařízeno přednostně odebírat tento druh energie.

Někteří lidé na Ostravsku se s faktem permanentního nebezpečí výbuchu metanu a jiných důsledků hornictví smířili. Jiní věří, že s tímto problémem stát jednou provždy skoncuje. To ale není vůbec jednoduché, tvrdí Alois Kvěťák.

Alois Kvěťák, Výzkumný ústav uhelný: Náš stát neustále doplácí na politiku vzorů. Sovětské vzory, RVHP, dnes různé německé, anglické. Přitom problematika s útlumem hornictví a likvidací důlních děl a výstupem metanu v husté zástavbě není ve světě obvyklá. Pokud už někde ve světě vznikl tento problém, potom s útlumem těžby stát financoval i stěhování ohrožených oblastí a tím pádem bylo jednoduché zajistit tato důlní díla.

Mnohem viditelnějším problémem, souvisejícím s hornictvím, jsou ale na Ostravsku posuny půdy. Podzemí tohoto regionu je děravé jako ementál. Báňští experti často ani nevědí, kudy všechny podzemní sloje vedou. V oblasti Orlové jde mimo jiné o důl Hugo, kde došlo v devatenáctém století k rozvoji hornictví a k založení rozsáhlé kolonie. Její část se zachovala dodneška. I tam byl kvůli hrozícímu nebezpečí vyhlášen havarijní stav. Téměř 200 let starý, památkově chráněný dům se začal propadat do podzemní sloje zaplněné vodou.

Alois Kvěťák, Výzkumný ústav uhelný: Pokusíme se zasypáním jámy a zpevněním tento objekt zachránit.

Tři členové rodiny Plavkových se museli ze svého ohroženého domku nastěhovat do kulturního domu. Jinou možnost podle hlavy rodiny Jiřího Plavka neměli.

Jiří Plavko: Starosta Peckovic nám vyšel hodně vstříc, snažil se, kde mohl. Bohužel, obec nemá náhradní byty, tak nám nabídl ubytování v kulturním domě. Dcera bydlí v obřadní síni, nám museli vyklidit klub důchodců, ale je problém s vodou, není tady voda, není tady sprcha.

Paní Daniela Plavková je z provizorního bydlení nešťastná. I přes riziko zřícení části stavby by se do svého domu hned vrátila.

Daniela Plavková: Je mi líto zvířat. Ta nejsou zvyklá, že tam nejsme. Doufám, že se tam strašně brzo vrátíme.

Přestože jsou povinnosti zahlazovat těžební škody zákonem jasně určeny, na definitivní řešení tohoto problému neexistuje žádné obecně použitelné pravidlo.

Alois Kvěťák, Výzkumný ústav uhelný: Měli bychom každý tento problém řešit zvlášť. Myslím si, že neexistuje žádný model, na který by se tady tato problematika dala přizpůsobit.

S negativními důsledky hornické činnosti na Ostravsku bude muset žít zřejmě ještě několik generací. Faktem ale je, že nejmladší obyvatelé Ostravska nejenže toho o dřívější hornické minulosti v regionu moc nevědí, ale velmi často se za ni i tak trochu stydí.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.