Před 10 lety vstal z mrtvých šikmý kostel v Karviné

24. květen 2005
Kostel sv. Petra z Alkantary

Letos uplyne přesně deset let od záchrany jedné z největších kuriozit Moravskoslezského kraje - kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné. Říká se mu "šikmý kostel", protože se kvůli těžbě uhlí naklonil o téměř sedm stupňů. Historie tohoto svatostánku je velmi zajímavá a i když to dlouho vypadalo, že kostel zmizí z mapy, podařilo se jej zachránit. Stejně tak jako duchovní život, který v Karviné mnoho příznivců nemá.

Kdysi tady bylo centrum Karviné plné života. Pak nastoupila drastická 40letá těžba uhlí a krajina se změnila k nepoznání. Pod kostelem svatého Petra z Alkantary bylo proraženo 27 slojí a svatostánek se začal hroutit. Klesl o těžko uvěřitelných 32 metrů a někdejší kopec, na kterém stál, už neuvidíte. Bezmála sedmistupňové naklonění je velmi podobné známé šikmé věži v italské Pise.

Nad záchranou kostelíku bděl páter Ernest Dostál. Dodnes tady slouží mše a vzpomíná, jak to tehdy bylo. "Zbylo tady pár chalup, pro kostel nebylo velkých nadějí."

Interiér kostela

Důlní firma se v devadesátých letech postarala o financování náročné a nevšední rekonstrukce, kterou pak přijížděli obdivovat turisté až z Japonska. Nechápavě si prohlíželi, jak je nutné přivazovat dveře, aby se nezavíraly, jak lustry visí šikmo a celý interiér připomíná spíše nějakou prostorovou iluzi.

"Bylo nutné dát kostelu nové železobetonové základy. Ve čtyřech úrovních je zankrován, a to zvenku i zevnitř. Bylo nutné odsunout dva metry zeminy," vyjmenovává páter náročné práce.

Okolí kostela dnes už není měsíční krajinou bez života. Sice nepřehlédnete různě se vinoucí potrubí, ale zelená tráva a stromy rozhodně převažují. Potkáte tady jen hrstku farníků a velká návštěvnost se čeká jen během poutí nebo turistických zájezdů. Řada lidí zastaví auto, protože nevěří svým očím.

0:00
/
0:00

Karviné tedy zůstalo místo pro bohoslužby, kde zní velmi často polština. Farníků mnoho není a je nemožné je hledat po celé republice, posteskl si páter Ernest Dostál. "Tímto jako žijeme, jednak touhou a jednak vzpomínkami. A také tím velkým přáním, aby Karvinsko nezahynulo."

Kdysi rušné město se dvěma zámky, dnes nákladně rekultivované místo, které chce zůstat normální přírodou. V tomto případě se skutečně podařilo aspoň symbolicky vrátit Karvinsku jeho někdejší lesk.