Přezdívalo se mu básník dřeva. Architekt Dušan Jurkovič přetvořil Luhačovice a změnil Pustevny

Jurkovič, který se narodil před sto padesáti lety, udělal z chátrajících Luhačovic moderní lázeňské město

Před sto padesáti lety se narodil architekt Dušan Samo Jurkovič. Jeho romanticky pojaté stavby najdou lidé například na beskydských Pustevnách, svatém Hostýně i v Brně.

Významnou stopu zanechal také v luhačovických lázních. „Jurkovič byl pověřen přetvořit v té době chátrající knížecí lázně na moderní a i architektonicky zajímavé středisko,“ říká vedoucí muzea v Luhačovicích Blanka Petráková.

V Luhačovicích podle Petrákové realizoval během dvou let celkem čtrnáct staveb, tři byly soukromé. V dnešní době stojí v lázeňském městě osm staveb.

Jurkovič byl výrazným představitelem secesní architektury a vytvořil osobitý styl, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts. 

Podle Petrákové je Jurkovičův styl jedinečný a nenapodobitelný.

Kořeny vztahu Jurkoviče k lidovým formám je možné najít v rodinném zázemí, narodil se v Turé Lúce, otec patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění. Po studiu na nižším gymnáziu v Šoproni odešel do Vídně, kde v letech 1884 až 1889 studoval na Státní průmyslové škole.

Kolonáda i Jurkovičův vodoléčebný ústav se slunečními lázněmi. Podívejte se, jak se Luhačovice změní

Nová podoba vodoléčebného ústavu s přilehlými slunečními lázněmi v Luhačovicích

Lázeňský areál v Luhačovicích čekají opravy za více jak dvě sta milionů. Obnovy se dočká kolonáda, hala s vincentkou i vodoléčebný ústav se slunečními lázněmi.

Během praxe v ateliéru architekta Blažeje Bully v Martině ho zaujaly práce lidových tesařů ve dřevě. Šest let pracoval v ateliéru architekta Michala Urbánka ve Vsetíně, kde studoval valašské lidové stavby. Spolu navrhovali valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze.

 Později se přesunul do Brna, kde se záhy zapojil do brněnského kulturního života, navázal přátelské vztahy s Jiřím Mahenem, bratry Mrštíkovými, Josefem Merhautem. Stal se členem Klubu přátel umění, s jehož podporou vydal publikaci Pustevny na Radhošti

 

autor: rv
Spustit audio

Související