Inspiroval se Baťou a jeho dřevo s křídly teď létá z Beskyd do světa
Seznamte se s Ctiradem Sárou, který chtěl obnovit krásu starého ručního řemesla v rodných Chlebovicích, a pustil se s dalšími mladými nadšenci do výroby dřevěných motýlků.
Je libo módní doplněk vyrobený ze sudu, v němž desítky let zrálo víno? Nebo ze střechy africké školy? I takové stylové motýlky ze dřeva umějí vyrobit šikovné ruce v dílně v místní části Hukvald, v Rychalticích.
„Začalo to u focení. Několik let jsem se živil jako fotograf, ateliér jsem měl v Ostravě. Po nějaké době jsem ale začal pociťovat, že to není to, co bych chtěl dělat. Fotku vnímám jako věc, která je krásná, ale po nějaké době pomíjí. A tak jsem začal hledat způsob, jak spojit tvorbu s věcmi, které mám rád,“ říká Ctirad Sára.
Že nápad vyrábět motýlky ze dřeva z Beskyd byla trefa, už dnes Ctirad Sára a jeho mladí společníci dobře vědí. Mnozí pověsili vysokoškolské diplomy na hřebík, aby se věnovali obnově starých řemesel v novém designu. Ke stolaři, tesaři a brašnáři tak přibyly i šikovné ruce švadlen a šperkařek.
„Zastáváme pravidlo, že každý by měl dělat, v čem vyniká, proto spolupracujeme s řemeslníky, kteří znají svůj obor nejlépe. A spojujeme řemesla dohromady,“ dodává Sára.
Vinný sud i střecha africké školy
„Můj tatínek má nejraději motýlka z vinné edice. Je vyrobený z vinného sudu, ze kterého jsme vyráběli i manžetové knoflíčky, a pak nabízeli s archivním vínem. Především to dřevo vonělo po víně,“ říká dnes sedmadvacetiletý tvůrce.
Své kontakty má až v Africe. Kdo si zakoupí motýlka vyrobeného u Ctirada Sáry, přispěje na dobrou věc. Jde o speciální edici vyrobené z dřevěných odřezků střechy školy v Tanzanii. „Propojili jsme to s blogery přímo v Africe, kteří nám pomohli s prezentací, a tím právě podpořit danou školu a vzdělání v Africe,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.