Proč má jabloň červený kmen a višni zasychají větve

15. duben 2021

Dostali jsme od vás několik dotazů, týkajících se ovocných stromů. Proč má jabloň červený kmen, jak zastřešit otvory ve starém kmeni hrušně, proč višni zasychají větvičky a proč má švestka červivé plody? Odpoví Ivan Dvořák z  časopisu Zahrádkář.

Vybrali jsme několik dotazů, které se týkají problémů ovocných stromů:

1. Co způsobuje cihlově červený povlak na kmeni jabloně?

Je to řasa Trentepohlia umbrina. Takový indikátor čistoty životního prostředí. Ve vzduchu není síra, která řasy dříve tlumila v rozvoji, ničila je.

Stromu řasy neubližují, ale pokud se jich chceme zbavit, použijeme na kmen tlakovou vodu nebo kartáč, kterým borku s řasou odstraníme. Poté ošetříme některým z měďnatých fungicidů. Ale vydrží to jen rok, dva, tři, pak se řasa objeví znovu.

Rozlišuje se mnoho druhů a poddruhů této řasy. U nás jsou běžné tři druhy:

  • Trentepohlia umbrina - tvoří červenohnědé povlaky na kůře stromů (nejen jabloní)
  • Trentepohlia iolithus - za vlhka červenohnědé, za sucha šedozelené povlaky na kamenech v údolích horských potoků
  • Trentepohlia aurea - krátce plstnaté oranžové povlaky na zdech a skalách.

2. Sto let stará hrušeň má v kmeni velké otvory, čím je mohu zaslepit, aby strom nehnil?

Otvory nezaslepujte, měly by větrat. Ochraňte je ale proti dešti stříškou. Plechovou, z lina či plastu. Mrtvé dřevo vysychá, proto rychle nedegraduje. Do otvorů je možné nastříkat třeba Kuprikol v dvojnásobné koncentraci, než jaká se dává na rostliny.

3. Desetileté višni zasychají konce větví, proč?

Višně napadá monilióza. Pokud ji proti této chorobě neošetřujete, hnijí plody, zasychají větvičky, při větším napadení schnou i květy. Druhou možností je, že se o višeň nestaráte, neprořezáváte ji, netvarujete korunu.

4. Švestka má červivé plody a vytéká z nich rosol. Postřik nepomáhá, co s tím?

První, co mě napadá je (nemám informaci o tom, zda strom ošetřujete řádně), že dírky do plodů, ze kterých vytéká rosol, dělá obaleč švestkový. Docela dobře jedince obaleče odchytá feromonový lapač, stačí umístit jeden na strom slivoně. Někdy bývají plody slivoně poškozené kroupami či mrazíky, i poté z plodu vytéká takzvaný klejotok (pryskyřici podobná hmota vylučovaná rostlinami). Pro jednoznačnou odpověď ovšem nemám dostatek informací.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.