Prostituce na Ostravsku

Ludmila Mrkvicová: Každé povolání je krásné, když se dělá s láskou a má svůj smysl.

Takto se dívá na povolání prostitutky klinická psycholožky Ludmila Mrkvicová. Prostitutkami, prodejnými ženami, holkami z ulice, kněžkami lásky a řadou jiných, mnohdy i velmi vulgárních výrazů, označujeme ženy, které se rozhodly živit se prodejem svého těla. Na Ostravsku jich je stále více. Sociologové tento je staví na vysoké nezaměstnanosti, která ženy bez práce a bez manžela, ale s hromadou dětí doma nutí prodávat své tělo. Tvrdí to i provozovatelka jednoho z ostravských veřejných domů. Říkejme jí třeba paní Dáša.

Paní Dáša: Velmi často vozí peníze domů, posílají matce peníze, starají se o sourozence.

Vy jste říkala, že často děvčata živí nejenom tedy sebe a své dítě, protože je mezi nimi mnoho žen samoživitelek, ale svou širší rodinu. Je takových případů hodně?

Ludmila Mrkvicová: Já si myslím, že tak půlka děvčat živí svou rodinu.

Stejně se na svoji kontroverzní profesní start dívá i jedna z pracovnic nočního klubu.

Projev jedné z pracovnic: Naši politici zapomněli na matky, kterou jsou samotné a je to úplně mizerné.

S tím ale nesouhlasí šéf ostravské kriminálky Tomáš Lansfeld. Argument, že kvůli vysoké nezaměstnanosti stoupá i počet prostitutek v Ostravě je podle něj nesmysl.

Tomáš Lansfeld: Kdybychom to vzali generálně, tak pak bychom mohli tvrdit, že ta vysoká nezaměstnanost má vliv na veškerou trestnou činnost a to skutečně tvrdit nelze. Ono je to jeden z faktorů, ale to bychom museli rozebírat jednu tu trestnou činnosti po druhé a já bych se bránil tomu rovnítku, že vysoká nezaměstnanost rovná se zvýšená prostituce.

Mluvčí zdejšího úřadu práce, Svatava Baďurová, připouští, že počet žen matek bez práce je velmi mnoho. Aby žily alespoň trochu důstojně, vydělávají peníze, jak se dá.

Svatava Baďurová: Naprosto nejvíce žen bez práce je ve věkových skupinách mezi 25 a 34 lety. Značná část z nich jsou matky. Šance, že s nezletilými dětmi najdou práci, je velmi malá. Jak to některé ženy řeší, se můžeme skutečně jen dohadovat.

Z pohledu psycholožky Ludmily Mrkvicové ale vypadá prvopočátek profesní dráhy prostitutky úplně jinak.

Ludmila Mrkvicová: Často to bývá u těch žen, které v dětství nedostávaly dostatek citu a takové osoby potřebují mít pocit, že je o ně zájem. Dalším faktorem je to, že jestliže je nějaká dívenka v dětství pohlavně zneužívána, začne s dráhou prostitutky, někdy i velmi brzy.

Je povolání prostitutky opravdu tak výnosné, že stojí za to mu obětovat celé své já? Výdělek prodejných žen je různý. Na Ostravsko ale vysoký není, něco vydělám, zaplatím dluhy, ušetřím a pak začnu vést normální život, říká jedna jako druhá.

Projev pracovnice: No, když zaplatím dluhy, pak už nebyl důvod, proč tuto práci vykonávat. Teď se to prostě nedá.

Vyskočit z tohoto rozjetého vlaku ale není vůbec jednoduché, tvrdí šéf ostravské kriminálky Tomáš Lansfeld.

Tomáš Lansfeld: Je to totiž těžké přeorientovat se ze systému, který je finančně lukrativní, poměrně bezpečný, do, řeknu v uvozovkách, civilního sektoru, kde je spousta nejistot a ty výdělky jsou diametrálně nižší než nabízí ta prostituce.

Stejný názor má i klinická psycholožka Ludmila Mrkvicová.

Ludmila Mrkvicová: To bude asi hodně těžké, protože když si na nějaký standard zvykneme, tak obtížně jdeme dolů. Nahoru to je jednodušší.

Prodejná děvčata a ženy s těmito názory nesouhlasí. Všechny totiž věří, že se časem postaví na vlastní nohy, začnou si vydělávat něčím jiným, než svým tělem a získají tak zpět svou vlastní důstojnost. Některé dokonce sní i o princi na bílém koni, který je odveze na svůj zámek. Majitelka nočního klubu, paní Dáša, ale potvrzuje, že takové příběhy patří jen do pohádek.

Paní Dáša: Všechny dívky věří v toto, ale zatím se mi nestalo, že by nějaký princ pro některou dívku přijel. Princů je velice málo.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.