Původní zámecký lihovar v Uherčicích můžete obdivovat mimořádně během letních prázdnin
Milovníci technických památek určitě rádi zavítají do zámeckého lihovaru v Uherčicích na jižní Moravě. Zpřístupněn bude jen během letních prázdnin. Představí původní lihovarnické technologie, včetně parního kotle. Ten kolem roku 1969 praskl a tím skončil i provoz celého lihovaru. Dlouhá léta byl pak objekt nepřístupný. Až od roku 2022 se mohou návštěvníci do původních prostor znovu podívat.
Zámecký areál v Uherčicích vznikl přibližně v polovině 16. století, kdy proběhla přestavba původní gotické tvrze ze sklonku 15. století na renesanční zámek. Už tehdy byly součástí areálu hospodářské budovy, včetně pivovaru. Ten se rozkládal pod celou západní částí jižního zámeckého křídla. Podle zápisů z roku 1628 pro pivovar vznikly sklepy tesané do skály a také nedaleký rybníček, který měl zajišťovat dostatek vody.
Velké změny v pivovarnictví na sklonku 19. století přinesly problémy i uherčickému pivovaru. Na počátku 19. století se proto majitelé zámku začali orientovat na výrobu lihu z brambor, která měla zajistit další zdroj financí pro fungování zámku. Lihovar byl postaven roku 1889 v jihozápadní části dolního hospodářského dvora.
Prasklé srdce lihovaru
Celý provoz zajišťoval velký parní kotel, který vyráběl potřebné teplo pro všechny technologické procesy a také hnací sílu pro parostroj. Ten energii z páry měnil na pohyb a pomocí řemenic a řemenů jej přenášel na ostatní stroje v provozu, jako byla pračka brambor, korečkové výtahy a podobně. Lihovar fungoval do roku 1969, kdy jeho srdce, tedy parní kotel, prasklo. Kotel se už nikdy neopravil ani nevyměnil, a tak byla výroba lihu rázem ukončena. V této podobě se lihovar i s parním kotlem dochoval dodnes.
Dlouho byl celý areál nepřístupný. Nyní se mimořádně otevře pro zájemce o letošních prázdninách. Návštěvníci si jej mohou prohlédnout během otevírací doby uherčického zámku.
Za návštěvu jistě stojí i nově opravená nedaleká rozhledna, která je rovněž přístupná během prohlídkových časů zámku. A samozřejmě i samotný zámek, jehož rozsáhlé prostory jsou postupně rekonstruovány. Výletníci tak mohou při každé další návštěvě objevovat něco nového.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.