Radim Sajbot: Konec sezóny

Začněme vrcholnými mezinárodními akcemi, které se uskutečnily v Ostravě. Mistrovství světa basketbalistek, evropský šampionát stolních tenistů, tenisová exhibice Lendla s Borgem, návrat daviscupového týmu do Česka po dvou letech a jubilejní Zlatá tretra Ostrava.

Celkem pět zážitků, které s výjimkou tenisového selhání proti Kazachstánu, spojeného navíc s krádeží v hotelu, pozdvihlo Ostravu v očích celého světa. A právem. Neboť televizní signál do 150 zemí ze Zlaté tretry je nejlepším možným důkazem.

Ale pojďme dál. Hned v závěsu je historicky první titul hokejistů Třince nebo famózní jízda Vítkovic, které se s podceňovaným kádrem dostaly až do finále. Do bojů o zlato se letos zapojili také florbalisté Ostravy, volejbalisté DHL a druhé místo slavili, a to pro změnu v Poháru mistrů evropských zemí, také florbalisté Vítkovic.

Mimochodem, všímáte si, že všichni, kdo hrají své zápasy v hale Sarezy na Hrušovské ulici, na titul nakonec nedosáhli?

Ale pojďme k ženám. Tady si přiznejme, že velkou díru do světa neudělaly. Volejbalistky Frýdku-Místku zklamaly, Ostrava si uhrála očekávaný standard a házenkářský interligový nováček z Poruby se zachránil, takže tady úspěch.

Kdybych zde mohl dnešní poznámku ukončit, byl bych rád, ale to bych svět sportu připravil o jeho nejpopulárnější hru, fotbal. Ten se stal nejen krachem Vítkovic černou kaňkou moravskoslezského sportu, ale i v případě nejoblíbenějšího klubu celého regionu, Baníku, je to malá tragédie.

Zvlášť, když novinky z Bazalů nevěstí nic dobrého. Pan Petera s fanoušky nejen, že nekomunikuje, ale také nepřímo deklaruje, že mu docházejí peníze. To všechno do budoucna značí další těžké časy.

Ale nemusí být nutně nejhůř. Stačí, když si v Baníku vezmou příklad z hokejistů Vítkovic, ale to by muselo začít vedení klubu nejprve sebereflexí u sebe. Času na to, aby ukázalo své kvality, mělo totiž už habaděj.